Země se zachvěla pět minut před osmou hodinou. Projevy cítili lidé v Havířově, Karviné a dalších místech regionu. Otřes zaznamenali například lidé na havířovském magistrátu. „Takové otřesy znám. Byla to chvilička, ale nedalo se to přehlédnout,“ řekla Romana Bartošková z tiskového oddělení. „Samozřejmě jsem to cítil. V kanceláři se třásla i květina. Otázkou je, kde bylo epicentrum a jestli to mělo následky na některou šachtu,“ reagoval krátce po doznění chvění ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko, který na šachtě dlouhá léta pracoval.

Záchvěv pozorovali také lidé pracující na povrchových pracovištích šachet. „Ano, seděl jsem v kanceláři a zaznamenal jsem poměrně silné otřesy,“ řekl pracovník orlovského Dolu Lazy.

O tom, že tento otřes byl opravdu silný, svědčí i to, že jej zaznamenali lidé v místech, kde se běžně neprojevují. „Ještě jsem doma ležel v posteli, když se dům pohnul. Bylo to, jako kdyby do domu narazila lehká tlaková vlna,“ vysvětloval muž bydlící ve vzdáleném Hlučíně.

Přesné informace budou známy po vyhodnocení dat ze seizmických stanic, které jsou rozmístěny po celém regionu. Odborníci se shodují na označení středně silného otřesu, někteří uvádějí hodnotu kolem 3,5 stupně Richterovy stupnice. „Víme, že epicentrum by mělo být v dobývacím prostoru Dolu Darkov, a to v hloubce 600 metrů. Nejbližší porub je 300 metrů pod epicentrem. Máme potvrzeno, že nikdo nebyl zraněn a nedošlo ani k materiálním škodám,“ řekl mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol.

Čtvrteční otřes následoval jen několik hodin po předchozím, který byl zaznamenán na sousední šachtě ve středu. „Bylo to v dobývacím prostoru Dolu Lazy v Orlové. Tento otřes byl menší intenzity a také se neprojevil na činnosti šachty,“ doplnil Sobol.

Ve středu i ve čtvrtek se pravděpodobně jednalo o uvolnění napětí v poddolované hornině, podobně jako při nedávném otřesu, který postihl podzemí Dolu Karviná v lokalitě Doubrava. Na noční směně tehdy v sobotu 22. listopadu pod uvolněnou horninou zemřeli dva polští havíři.

Na povrchu se otřesy projevují většinou v případech, kdy je epicentrum v menší hloubce. Pokud je hlouběji, mívá větší důsledky na důlní díla. Nečekaným otřesům se havíři snaží předcházet řízenými detonacemi, které je mají vyvolat.

„Pokud snad někomu otřes způsobil škodu na majetku, může se na naši společnost samozřejmě obrátit s nárokem na finanční odškodnění. Pokud je to možné, je vhodné poškození zdokumentovat,“ vzkázal mluvčí Sobol lidem, kterým například popraskaly zdi domů.

Škody zřejmě budou, protože je hlásí i karvinská radnice. „Tak silné otřesy na radnici nikdo nepamatuje. Třásla se nám historická radnice i zámek v centru. Vypadla elektřina na radnici, poškozený máme výtah a budeme muset udělat revize plynu a dalších technických zařízení a současně pozvat i statika. Drobné praskliny a spadlá omítka jsou na radnici i na zámku. Informace o škodách máme i od dalších majitelů domů na náměstí,“ uvedla odpoledne mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová.

Příroda nebo člověk?
Ještě před několika lety se "úplná" pravda o dění v podzemí černouhelných šachet psát nesměla. Ani po revoluci a změně poměrů však nejsou některé informace lidem z hornictví příliš příjemné a brání se jim.
Takovou oblastí jsou právě důlní otřesy. Ke cti lidem ze společnosti OKD slouží fakt, že informace o událostech v podzemí, byť mnohdy bývají velmi nepříjemné, podávají velmi rychle a bez snahy je zkreslovat. Nikdo však nevěří tomu, že mohutné záchvěvy cloumající rozsáhlým územím má na svědomí příroda. Ve všech oficiálních zprávách je jako zdroj otřesu uváděn přírodní jev, který způsobilo uvolnění napětí v hornině. Pravdou je, že napětí v hornině způsobila těžba uhlí, kterou dokonce i horníci samotní nazývají devastační těžbou. Pokud by se v podzemí netěžilo, k otřesům by nedocházelo.
Důlní odborníci už dokonce nechtějí používat ani termín otřes. „Nebyl to otřes. Byl to seizmický jev. Pro termín otřes má zákon úplně jinou definici,“ tvrdil jeden z dotazovaných lidí, kteří se zabývají vyhodnocováním dat ze seizmických stanic v regionu.
Pravda je taková, že důlní odborníci považují za otřes až situaci, kdy dochází k destrukci důlního díla. Menší jevy hodnotí jako seizmické či otřesové jevy, které se důlních pracovišť dotýkají jen nepatrně. Pro ostatní laickou veřejnost naštěstí zůstává důlní otřes otřesem ať má jakoukoli sílu a následky.