Lidé do Božího chrámu přicházeli s vlastními svíčkami, aby převzali malý plamínek a zapojili se na Štědrý večer do obrovského řetězu spojujícího statisíce obyvatel pětadvaceti zemí světa v jednu velikánskou rodinu. „U nás doma je tradice mít na Vánoce rozsvícené Betlémské světlo. Někteří naši sousedé a známí pak přijdou k nám a plamínek tak putuje dál,“ svěřila se žena, která přišla do albrechtického kostela.
Letošní zapálení betlémského světla v Chrámu narození Páně v Betlémě, na místě, kde se podle tradice Pán Ježíš narodil, bylo 25. listopadu. Jeho rozvoz po České republice jako obvykle zajišťovali i tentokrát brněnští skauti, a to vlakem 20. prosince.
Betlémské světlo je nejen tradiční vánoční zvyk věřících, ale také bez ohledu na víru či nevíru, symbol pokoje a dobré vůle mezi lidmi. Tato ojedinělá myšlenka vznikla v roce 1986 v Rakousku, odkud se pak dále rozšířila. Do Česka se Světlo přátelství, jak byl betlémský plamen také nazván, dostalo poprvé v prosinci 1989 a v rukou brněnských skautů zamířilo k soše sv. Václava v Praze.
