Rok 1969 se zapsal do historie Havířova tragickou a velmi smutnou událostí. Ráno na Nový rok, několik minut po osmé hodině, vznikl v bytě ve čtvrtém podlaží experimentální sedmiposchoďové obytné budovy v ulici 17. listopadu (dříve 40. výročí KSČ) požár, který v krátké době postupně zachvátil páté, šesté a sedmé poschodí.
Následky byly více než tragické. Vyžádal si nejen značné materiální škody, ale i čtyři lidské životy, smrt čtyřčlenné rodiny, otce, matky a dvou dětí.
I když žádná oficiální zpráva tehdy vydaná nebyla, na rozsahu neštěstí svoji úlohu zřejmě sehrál terén kolem budovy, který stěžoval přístup požární techniky a také nepřipravenost hasičů na tak nečekanou situaci. „Po velkém požáru obytného domu v roce 1969, kdy na stanici vykonávali službu jen dva příslušníci, došlo k zásadním změnám a početní stav byl na této stanici doplněn na jedno družstvo. Bylo také rozhodnuto zahájit přístavbu budovy. Stavba byla hotova v roce 1978,“ uvádí se v historii havířovského profesionálního hasičského sboru.
Na základě této tragedie se postupně zřizovaly ve všech okresních městech sbory požárníků. Experimentální stavba dvou domů patřila k ověřovací sérii s typovým označením 508B – ostravský typ. Celkem se v republice postavily čtyři, z toho dvě v Brně. K dalšímu rozšiřování již nedošlo. Neosvědčily se.
Hasiči vyjeli i letos
K požáru panelového obytného domu byli havířovští hasiči volání přesně po čtyřiceti letech. Lidé jim nahlásili požár střechy na věžovém domě v Moskevské ulici. Na místo hned vyjela profesionální i dobrovolná jednotka. Protože ze silnice nebyl žádný požár ani kouř vidět, prohlédli hasiči střechy dvou sedmnáctipatrových domů stojících poblíž sebe, aby měli jistotu. Jak se ukázalo jednalo se o planý poplach. Lidé se domnívali, že na střeše hoří, ale to si jen mladí lidé zvolili střechu s výborným výhledem jako vhodné místo pro grilování.
"Nešlo o požár, ale o grilování. Jeho aktéři byli důrazně poučeni o tom, jak se zodpovědně chovat," potvrdil mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela.
Josef Pintér, Libor Běčák
