Její kariéra zdravotní sestry začala na chirurgickém oddělení nemocnice v Karviné-Ráji. „Na tyto začátky hrozně ráda vzpomínám. Člověk vyšel ze školy a vrhl se se vší vervou a elánem do práce. Byl plný nadšení, očekávání a radosti. Hodně jsem se tehdy otrkala a zocelila,“ vzpomíná Anna Sekaninová.

To potvrzuje i fakt, že se paní Sekaninová vrhla na zmodernizování rychlé záchranné služby. „Rozjížděli jsme ji v Rájecké nemocnici a chtěli jsme, aby byla záchranka na stejné úrovni, jako kdekoli jinde ve větších městech. Zajistili jsme, aby při výjezdu byl přítomen lékař, zdravotní sestra a proškolený řidič,“ vysvětlila.

Práce zdravotní sestry s sebou nese nejenom velkou dřinu, ale i spoustu obětí, hlavně na těch začátcích. Sloužit před pár lety například pohotovost, nebyl vůbec žádný med.

Mobilní telefony neexistovaly, ve městě se objevila sem tam telefonní budka. „Když jsem sloužila pohotovost, znamenalo to, že mi kdykoli před vchodem domu zastaví řidič, který mě odveze přímo na operační sál. Připadala jsem si mnohdy jako hasič, který spí v botách,“ vzpomíná Anna Sekaninová.
Pracovně to prý byla těžká doba. „Přes den jsem sloužila, v půl třetí přešla na záchranku a celou noc jsem sloužila na pohotovosti. Ráno v sedm jsem opět nastupovala denní směnu,“ popisuje svůj tehdejší pracovní kolotoč.

Lituje v životě něčeho? „Nerada o tom mluvím, ale největší dluh, který cítím, že v životě mám, je vůči své rodině. Děti mě někdy doma neviděly celé dny. Manžel, když měl zrovna volno, tak já měla 24-hodinovou službu. V té době jsme se rozváděli co druhý týden. Bylo to opravdu náročné, zvláště pro mé děti - syna Daniela a dceru Kateřinu,“ svěřuje se paní Anna.

Nikdy by prý však neměnila. Imponuje jí totiž to, že při své práci pomáhá nemocným lidem. „Na sesterském povolání je nejkrásnější pomoci a ulevit člověku. Když je pacient spokojený, je spokojená i zdravotní sestra,“ tvrdí Anna Sekaninová

Současná manažerka kvality a péče v Karvinské hornické nemocnici, získala za svůj mimořádný přínos zdravotnictví ocenění v prvním ročníku soutěže Sestra Moravskoslezského kraje. „Znám tolik vynikajících a skvělých sestřiček, které by si plným právem ocenění také zasloužili. Bohužel, není možné odměnit je všechny a je obrovská škoda, že se o jejich práci a zásluhách mnohdy nikdo nedozví,“ dodala NEJ sestra Moravskoslezského kraje.