„Proti onemocnění klíšťovou encefalitidou očkujeme celý rok, nicméně na jaře je zájem větší. Jelikož vakcinace se provádí ve třech dávkách, nejvhodnější pro první jsou chladné měsíce. Nyní už očkujeme pouze ve zkráceném schématu, což znamená, že na druhou dávku musí přijít pacient už po čtrnácti dnech. Zájem je velký, jednak jsou lidé chráněni a také využívají možnosti proplácení určité částky pojišťovnami,“ uvedla lékařka Ema Večeřová.

Klíšťový zánět mozku je virové onemocnění, které může zanechat trvalé a těžké následky. Může skončit i smrtí. Borelioza, která se nedá očkovat, naštěstí není tak zákeřná. Nejčastěji se projeví kožní formou. Místo po kousnutí zrudne a zhruba po týdnu se začne tmavěji zbarvovat. Uprostřed pak dochází k blednutí centra, infikovaný může mít teplotu.

„Tyto kožní formy jsou nejčastější. Vždy je potřeba vyhledat lékaře. Borelioza se léčí antibiotiky, ty ale v případě onemocněním klíšťovou encefalitidou nezabírají,“ dodala Večeřová.

Před těmito parazity by se neměli chránit jen lidé, ale i psi, kteří mohou onemocnět rovněž oběma nákazami. U těchto zvířat je forma očkování opačná. „Ve dvou dávkách se očkuje pouze proti borelioze. Aplikace je vhodná na podzim a v zimě, teď už nemá moc smysl. Také je třeba říct, že samotné očkování chrání zvíře jen proti onemocnění. To však neznamená, že klíště se na psa nepřisaje,“ uvedl veterinář Zbyněk Horák.

Jedinou účinnou preventivní ochranou jsou obojky, pipety, spreje či pudry. „Nejúčinnější jsou obojky, které mají účinky od čtyř do sedmi měsíců. Například pudry chrání zvíře pouze čtrnáct dnů. Klíště se sice zakousne, ale ještě než by došlo k přenosu infekce, zahyne. Karvinsko patří mezi lokality, kde je velký výskyt nakažených parazitů boreliozou. U psa se známky onemocnění projeví nejčastěji na pohybovém aparátu a léčí se dlouhodobým podáváním antibiotik,“ doplnil Horák.