V Šenově sice zakládali místní aktivisté občanské sdružení, které se zaměřuje na nutnost žít v čistém životním prostředí, ale nakonec své snažení nedotáhli do zdárného konce a několik členů nakonec přešlo do sdružení Vzduch, které má stejné záměry. V Šenově přitom při petici zaměřené proti znečišťování ovzduší posbírali od místních lidí přes tisíc podpisů.

„Ministerstvo vnitra našlo při naší registraci nějaké malé administrativní nedostatky. Čas běžel a někteří lidé ztratili o práci zájem, takže jsem v podstatě zůstala téměř sama, tedy pouze s lidmi, kteří se o danou problematiku zajímali a aktivitu podporovali, ale neměli čas na další práci. Proto jsem dal přednost odchodu do bartovického sdružení Vzduch, které bojuje hlavně proti znečištění od firmy Arcelor Mittal,“ řekla Kateřina Rozbrojová ze Šenova, která nadále vidí v ocelářském gigantu velký problém.

Podle ní firma městům jen slibuje, ale výsledky nakonec stejně žádné vidět nejsou. Poukazuje přitom na fakt, že jsou alarmující nejen některá místní měření, ale také zdravotní stav lidí žijící v lokalitách, které prach a jedy z Arcelor Mittalu nejvíce zasahují.

„Nejhorší na tom asi je, že podle doktorky Evy Schallerové si už vlastně místní lidé zvykli být nemocní a vůbec jim nepřijde divné, že mají neustále problémy s onemocněním horních cest dýchacích nebo alergiemi,“ uvedla dále Rozbrojová.

Ta také vidí nebezpečí v tom, že si lidé myslí, že situace je už mnohem lepší, když jim stačí pouze jedna pozitivní zpráva za delší čas. „To je ale hrozně klamavé. Při jednom měření u nás v Šenově byly loni uvedeny výsledky, které nebyly zrovna moc katastrofické. Tento fakt přitom vůbec nebyl konzultován s odborníky, kteří by určitě poukázali na v tu chvíli velmi dobré rozptylové podmínky, což je velmi důležitý fakt,“ poukázala šenovská aktivistka, která například nechala prostřednictvím pošty roznést po Havířově deset tisíc letáků, ale nedočkala se ani jedné odezvy, když nepotkala ani jednoho člověka, který by leták viděl.

„Lidé měli zasílat SMS zprávy řediteli Arcelor Mittalu, kterými by ho upozornili na nesouhlas se znečištěním ovzduší jeho firmou. Počítali jsme, že bude zavalen zprávami, ale odezva byla prakticky nulová, což mi přišlo také zvláštní, stejně jako to, že jsem nedostala prostor ke zveřejňování zpráv v Šenovském oběžníku, který vydává radnice. Nejsme sice oficiálně zaregistrované sdružení, ale i tak jde o občanskou iniciativu, takže jsme prostor dostat měli. Asi jsme neměli psát o Arcelor Mittalu, ale pouze o tom, čím by místní lidé neměli doma topit,“ uvedla ironicky Rozbrojová.

Sdružení Vzduch prosazuje několik bodů, které by zajistily v Arcelor Mittalu ekologickou výrobu a ne ji jen vylepšily například o deset procent. Podle něj je zavádějící, když firma poukazuje na to, že znatelně omezila výrobu a výsledky měření jsou nadále špatné, takže je vidět, že to není její vina.

„Nikdo totiž nemůže dokázat, jak jsou zapínány a jak fungují odlučovače na firemních komínech. Právě ty by měly být veřejně kontrolovány. Pak by se nemohlo stát, že firma vyrábí na třicet procent, ale pouští při tom více škodlivin, což je nyní možné, ale neprokazatelné,“ dodala Kateřina Rozbrojová.

Libor Pristáš