Snaha o omezení provozu automatů je nejvíc patrná v Bohumíně, kde se za poslední roky podařilo radním vytlačit z centra města prakticky všechny výherní automaty. Jinde však radikálnější postup v boji s hazardem podobný tomu bohumínskému chybí.

Podle platného nařízení města nesmějí momentálně v Karviné fungovat provozovny s výherními automaty u škol, školek a dalších veřejných budov. „Nechceme je ani na náměstí a obecně v historickém centru města, ale tady nám čáru přes rozpočet před časem udělalo ministerstvo financí. Zavedlo tzv. videoterminály, což jsou normální hrací automaty, jejichž provoz povoluje přímo ono a omezení skoro nedělá. Takže tohle v centru Karviné bohužel funguje, ale my s tím nic dělat nemůžeme, i když se nám to nelíbí,“ uvedl primátor Karviné Tomáš Hanzel.

Například v centru Karviné je hned několik podniků, kde automaty stále úspěšně fungují. Proč? Podle mluvčí magistrátu Šárky Swiderové je zrušení provozu starších výherních automatů, které na místě jsou třeba už deset let, složitější. „Musela by vzniknout vyhláška, která by striktně vymezovala, že na náměstí nesmějí výherní automaty stát,“ uvedla mluvčí města Šárka Swiderová s tím, že vyhlášku tohoto typu město zatím nemá.

Ani její dodatečné přijetí by však podle zástupců vedení města nic neřešilo. „I kdyby vyhláška vznikla, tak za staré zrušené automaty budou vznikat nové videoterminály, na které jsme prozatím legislativně krátcí,“ uvedl náměstek primátora Petr Juras.

Města však z fungování heren s automaty profitují a do erární pokladny ročně plynou miliony korun.

V Karviné loni vybrali na poplatcích z provozu automatů více než 24 milionů korun. „Výnosy používáme výhradně na financování kultury, sportu, sociálních služeb a podporu zdravotnictví,“ uvedl primátor Hanzel.

Orlovská radnice v loňském roce utržila na provozu automatů téměř 12 milionů korun. I tam se však objevují hlasy, že by se provoz heren měl omezit. Počátkem roku zastupitelé schválili návrh městské vyhlášky, která stanovovala, kde nebude umožněno zřizovat herny. „Nový územní plán značně omezuje možnost zřizování heren v centru města, ale i v okrajových částech. V žádném případě nemohou nové herny vznikat v sídlištní zástavbě,“ zdůraznil místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek.

Přísnější podmínky se tak vztahují na nově vznikající herny. S těmi stávajícími, které už ve městě jsou, se podle orlovských radních, stejně jako v Karviné, již nedá nic dělat.

V Českém Těšíně nejsou snahy o omezení výskytu heren ve městě na pořadu dne. „Neexistuje v současnosti žádná vyhláška, jako třeba v Bohumíně. Ukázalo se, že kvůli novým videoterminálům to není žádné řešení, protože namísto klasických heren se začaly ve městěch objevovat terminály, které podporuje ministerstvo,“ řekla mluvčí města Dorota Havlíková.

Také v Havířově jsou omezení hráčské neřesti spíše symbolická. V současnosti vyhláška zakazuje provoz přístrojů pouze od 7 do 13 hodin. Odstranila tak alespoň nežádoucí nonstop provoz, s ohledem na možný zájem záškoláků. „Navíc se komunální politici dohodli na stop čáře, která spočívá v tom, že už město nepovolí zřídit žádnou novou provozovnu,“ uvedla mluvčí havířovského magistrátu Jana Pondělíčková.

Příkladem efektivního boje tak může být jen Bohumín, kde platí zákaz provozu výherních přístrojů na 25 konkrétních ulicích nejen v centru Bohumína, ale i ve vybraných ulicích v městských částech Záblatí a Starý Bohumín a nově i v Pudlově. „Před zákazem v Bohumíně fungovalo 144 automatů, v roce 2007 jejich počet klesl o více než 100 přístrojů a dnes je v Bohumíně jen 28 povolených výherních automatů. Příjmy města tak ročně klesly asi o 5 milionů korun,“ uvedla mluvčí města Lucie Balcarová.

Podle starosty Petra Víchy v Bohumíně příjmy z poplatků za provoz automatů rádi oželí. „Lidé do automatů vložili ročně desetkrát tolik. Z našich zkušeností víme, že jejich velká část končila jinde než v potravinách a v oblečení pro děti,“ uvedl Vícha.