„Dříve nám lidé občas i vynadali, ale ten humbuk už utichl,“ přiblížila atmosféru na sociálním odboru magistrátu mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

V Karviné pobírá dávku hmotné nouze asi 1600 lidí, přičemž její část dostává formou poukázek momentálně 30 lidí. „Měsíčně takto celkem vyplácíme asi 30 tisíc korun. Nikdy ale ne celých 100 procent dávky, vždy její menší polovinu,“ uvedla Šárka Swiderová. Možnost vyplatit část sociální dávky formou kuponů umožňuje zákon až na 65 procent výše peněžní dávky.

Toto opatření se týká především těch klientů, kteří dávky pobírají dlouhodobě a u nichž je pravděpodobnost, že peníze nepoužijí na zabezpečení rodiny, ale utratí je za alkohol nebo při hře na automatech. „Naši úředníci už takovéto klienty znají, takže i vědí, jaké ti lidé mají problémy a dokáží odhadnout, kdo jak s dávkami naloží. Rozhodně jsme nikdy neplánovali zavést plošné vyplácení prostřednictvím kuponů,“ doplňuje Swiderová.

Města je poskytují řádově desítkám lidí, u kterých existuje reálná šance, že peníze nevyužijí na opravdu nutné věci. Toto opatření umožňuje zákon, který tak chrání především rodiny s dětmi, jejichž rodiče peníze propijí či utratí jako gambleři.

Zatímco v Karviné úřady takto řeší pouze asi 30 lidí, v Bohumíně dostávalo v květnu část sociální dávky ve formě kuponů 102 lidí. A ještě více takových případů mají v Českém Těšíně. Tam mají takových klientů zhruba 120, z necelých pěti set lidí, kteří pobírají dávku hmotné nouze.

Úředníci se sice snaží počty klientů, kterým vyplácejí část sociální dávky v kuponech omezit, nikdo dnes ale nedokáže odhadnout, zda počty těchto lidí naopak nevzrostou. „Prozatím se v evidenci sociálních úřadů nezačaly příliš projevovat následky krize. Občané propouštění z podniků, které omezují výrobu, jsou ještě půl roku v evidenci úřadu práce, kde pobírají podporu v nezaměstnanosti. Je možné, že v průběhu několika nejbližších měsíců počet osob pobírajících dávky hmotné nouze u našeho úřadu opět vzroste,“ tipuje mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková.

Čísla jsou jedna věc, lidé za nimi se skrývající, druhá. Města dávají poukázky především těm, kteří nemají zájem a ochotu na sobě pracovat, hlavně jako prevenci, aby aspoň částečně předešla sklouznutí k bezdomovectví a životu na ulici. Pokud člověk projeví zájem svou situaci řešit a pracovat na sobě, není problém ze systému poukázek „vyváznout“ a vrátit se zase k dávkám v peněžní formě.