Na poutní místa v Moravskoslezském kraji putují věřící, jak ve velkých skupinách, tak i individuálně. Stále zde však zůstává jako prvotní impuls silná víra v moc konkrétního poutního místa.

„Dnešní návštěvník poutních míst může být osloven zajímavou historií, či nádherou umění. Ze srdce však přeji každému, aby zakusil pravý příchod poutníka, který může být obdarován, který umí otevřít srdce, který dokáže odevzdat své starosti, aby prožil setkání, které mění srdce, občerstvuje, naplňuje nadějí i pokojem. A jestli bývalo zvykem z pouti přinést perníkové srdce, kéž se po návratu podaří obdarovat všechny blízké tím, co naplňuje srdce poutníka po setkání s Bohem,“ píše olomoucký arcibiskup Jan Graubner v předmluvě ke knize Poutní místa Moravy a Slezska od Bohuslava Smejkala.

Na Karvinsku mnoho poutních míst není. Ve Starém Bohumíně se místním nadšencům podařilo tradici poutí vzkřísit, a dnes je zdejší kostel hojně navštěvovaný. O to stejné, tedy vzkříšení tradice, se pokoušeli i ve Fryštátě v kostele Povýšení svatého Kříže, ale bohužel se to nepodařilo. „Zdejší obraz Panny Marie Fryštátské byl korunován v roce 1994, ale poutní místo se obnovit nepodařilo. Mnohem častěji se mě návštěvníci ptají na Starý Bohumín, o kterém se již hodně ví,“ řekl karvinský duchovní správce Daniel Vícha.

Regionální věřící často putují na poutní místa v blízkém i vzdálenějším okolí. V uplynulých dnech se například konala pouť katolíků z Karviné, Havířova a Českého Těšína do Frýdku-Místku do tamní baziliky Panny Marie. Toto místo je nazýváno Slezskými Lurdy.

„Zájem o poutě je docela veliký. Naše farnost pořádá pouť minimálně jednou měsíčně. Pravidelně vyjíždíme do nedalekého polského městečka Turzy. Pěší poutníci chodívají do Frýdku-Místku. Autobusem jezdíváme do Itálie. Letos pořádáme pouť do Izraele. No a za velikou pouť lze označit i chystaný výjezd našich farníků na setkání s papežem Benediktem XVI. v Brně,“ uvedl Vícha.

Věřící z českotěšínské katolické farnosti pravidelně také putují do nejznámějšího polského poutního místa, Čenstochové. Do sto padesát kilometrů vzdáleného poutního místa, které je nejproslulejším v Polsku, a je srovnatelné s moravským Velehradem, putují jak pěšky, tak i na kole či autobusem.