Paintball, z nějž chodí aktéři často s modřinami, je v Karviné ještě poněkud v plenkách. Svědčí o tom alespoň zájem místních lidí o něj.

„V Karviné fungujeme v části známé jako Stalingrad. Bohužel zájem Karvinských není takový, jaký bychom si představovali. V týdnu nás navštíví asi tak deset až patnáct lidí,“ uvádí ne příliš optimistická čísla Jan Duda z Paintball Elite, kteří zprostředkovávají možnost tohoto sportovního vyžití právě i v Karviné.

Do členitého terénu v areálu bývalé vojenské posádky v Černém lese si tu a tam najdou cestu zaměstnanci firem, které svým lidem tuto možnost nárazově zařídí.

„Ale jinak je tady zájem o paintball, například při porovnání s Ostravou, poměrně malý. Zaviněno to může být i současnou nelehkou situací ohledně finanční krize,“ uvědomuje si možné důvody pro nižší zájem o tuto „atrakci“ Duda.

Paintball se hraje jak rekreačně na přírodních hřištích (většinou v lese), kde způsob hry připomíná spíše výcvik speciálních jednotek, přičemž důraz je kladen hlavně na utajení a dobře promyšlenou taktiku, tak i jako vrcholový sport na speciálních hřištích postavených z nafukovacích překážek, kde jsou již kladeny značné nároky na technické vybavení hráčů. Stojí v něm většinou proti sobě dva týmy a cílem hry je získat vlajku soupeře, ubránit vlastní vlajku a zároveň vyřadit co nejvíce protihráčů. Hráč, který je zasažen kuličkou, která na něm zanechala jasnou barevnou značku, je ze hry vyřazen. Férové přiznání zásahu je přitom nejen základním předpokladem hry, ale i věcí osobní cti hráče. Hráč, který odchází ze hřiště, nesmí dávat znamení ani jinak komunikovat s ostatními hráči na hřišti.