Dorazit samozřejmě nemohli všichni, přesto nebyla nouze o zajímavé osudy.

„Na středoškolská léta vzpomínám velmi rád. Byl jsem trochu gauner, protože jsem v chemii hrál karty, a když jsem pak šel na vysokou, musel jsem to dostudovávat,“ vzpomíná s úsměvem Duda, načež je umírňován bývalými spolužačkami, které jej za gaunera dle svých slov nepovažovaly. Po střední škole se čerstvý absolvent dostal na umístěnku do železáren, které jej poslaly doplnit si vzdělání na vysokou školu.

Ve srovnání tehdejšího a současného školství není tak přísný jako mnoho jiných seniorů. „Co se tyče dnešních studentů a tehdejších žáků, tak si myslím, že ty základní hodnoty jsou stále stejné. Je pravda, že respekt k učitelům byl z naší strany tehdy asi větší, ale já si myslím, že na školách, které mají úroveň, je ten respekt pořád,“ říká pamětník.

Dávní spolužáci se vídají pravidelně


Již na střední škole propadl Karel Duda své celoživotní lásce, létání. Ta se ho drží dodnes. „Doteď chodím na letiště a držím se kniplu. Létání se věnuji již od raného mládí, když jsem byl ženáč a staral se o rodinu, tak musela jít tato záliba trochu stranou, ale s důchodovým věkem se jí zase můžu věnovat,“ užívá si života osmasedmdesátiletý muž z Českého Těšína.

O své nevšední zážitky se mohl podělit se svými spolužačkami. O tom, že by se na ulici nepoznali, nemůže být ani řeč. „Vídáme se opravdu pravidelně, takže nemáme problém s tím, že bychom se nepoznali,“ dodal vitální pán.

Při příležitosti víkendového setkání absolventů proběhla také výstava Historie odborného školství v Orlové, na níž si pamětníci mohli připomenout svá studentská léta nebo dobu působení na škole.