Naopak, na závěrečné jízdy jsou prý mnohdy mnohem lépe připraveny než mladí chlapci. „Řekl bych, že u závěrečných zkoušek se děvčata klukům vyrovnají. U písemných zkoušek pak mají dokonce navrch,“ říká učitel jedné z autoškol v Karviné Zbyněk Škarka.

Mírnou výhodu mají podle něj chlapci u zkoušky z konstrukce a údržby. „Tam kluci vykazují větší znalosti, což plyne z jejich přirozeného zájmu o techniku,“ tvrdí Škarka.

Ani toto ovšem není vždy pravidlem. „Ano, chlapci z menších obcí, například z Dětmarovic, nebo z Petrovic, mají často nadstandardní znalosti o autech. Méně tak už to ale platí u těch karvinských a obecně městských mladých mužích, kteří se přeci jenom o ty technické věci zajímají méně,“ oponoval Ladislav Nerovský ze stejnojmenné autoškoly.

Ten už jezdí s autoškolou několik desítek let a pamatuje doby, kdy když potkal auto v protisměru, byla to pro jeho žáka událost. „Teď je provoz mnohem hustší a samozřejmě i pro začátečníka za volantem náročnější. Přesto, když jezdí studenti v provozu od počátku, tak jsou na něj dostatečně připraveni,“ popírá Nerovský, že by měli současní žáci autoškol větší problémy se zvládáním jízd než v minulosti.

Procento úspěšných je tak podle učitelů autoškol v porovnání s minulými léty přibližně stejné. „Pakliže někdo neuspěje například při teoretických testech, bývá to často zaviněno nedostatečným studiem nebo u starších ročníků horší obsluhou počítače, na kterých se nyní zkouška provádí. Často neúspěšní uchazeči o řidičák také hřeší na to, že mají více pokusů než v minulosti. Obecně se ale míra úspěšných a neúspěšných žáků oproti minulosti příliš neliší,“ dodává Zbyněk Škarka.