„Pije se čím dál víc. I ženy a mladí,“ říká zdravotní sestra z protialkoholní stanice Květa Staroňová.

Jaký vidíte vývoj situace a změny při práci na záchytce?

„Pije se čím dál víc a je více klientů. V roce 2008 jich bylo 1697, loni už 2222. Takže jen rozdíl je 500 lidí. Některé záchytky mají jen těch 500 lidí za celý rok a u nás je to rozdíl. A hodně přibývá dětí a mladých lidí. I bezdomovců. Často je to o ztrátě zaměstnání, krizi. Lidé si nevědí rady. Výjimkou nejsou ani lidé, kteří mají v krvi alkohol a zároveň i drogu. Spolu s počtem roste i agresivita těch, kteří jsou k nám voženi. To, co někdy slyšíme za výhružky, nadávky, co se stane nám, našim rodinám, z toho jde až mráz po zádech.

Vážně? A Kdo je nejvíc vulgárnější?

„Ženy jsou mnohem sprostější než muži. Ty kombinace, co dají dohromady, to muže ani nenapadne. Svým způsobem to ani někdy „nejsou ženy“. Mimochodem, agresivní opilec se často upne se svou zlostí na jediného člověka. Třeba policistu. A když ten člověk odejde, vztek opilce přejde. Horší to je, když se zaměří na někoho ze zaměstnanců, toho jsou někteří opilí schopní proklínat celou noc, pokud neusnou.“

Agresivita, výhružky…. To nezní příjemně…

„Není. Někteří jsou překvapivě silní. Byl tady jeden střízlík, vytrhl z podlahy dvě postele přišroubované dlouhými silnými šrouby. Často mají v alkoholovém opojení velkou sílu, na jednom leželo 6 policistů a měli co dělat, abychom jej připoutali k posteli. Kolikrát na nás plivají, cely vymalují svými sekrety, chtějí se prát … Člověk si to nesmí brát osobně, přestože jsme neustále v ohrožení. I při prohlížení a kontrolách na jednotlivých pokojích. Sestra se sklání nad jedním opilým, ale neví, co se děje za ní, zda se jí někdo nechystá napadnout. Ale měla jsem zážitek s jedním Romem, ten mi na záchytce říkal, že až mě ve městě potká, zabije mě. Pak jsem se s ním potkala ve frontě u pokladny v obchodě – a docela jsem se bála. Navíc si na mě za pokladnou počkal… naštěstí jen proto, aby mi řekl, že to co v opilosti řekl, vůbec nemyslel vážně.“

Setkáváte se jen s vulgaritami a ničením věcí?

„Občas se najdou perličky. Docela jsme se zasmáli u jednoho pána, který mluvil strašně huhňavě. Na běžnou řeč nereagoval a neposlouchal. Ale když na něj policista, který ho přivezl, začal taky huhňat, tak fungoval. Některým lidem se ale ze záchytky ani nechce pryč. Měli jsme plno, ale jedna z častějších zákaznic prostě nechtěla do zimy, přestože zase nebyla tak opilá. Takže si na vyšetřovně zalezla pod lůžko, chytila se železných nohou a odmítala se pustit. Nakonec se nám ji ale podařilo dostat ven.“

Když mluvíte o stálých „zákaznících“, asi jich nebude málo, že?

„Najdou se i takoví. Z některých jsou po letech pití úplné trosky. Rekordmanem je asi pán, který u nás byl 170 krát. Přežil a teď už snad nepije, ale opravdu už nevypadá dobře, třese se… Ovšem zdraví se s námi stále jako s dobrými známými.“