„Pro děti z několika zdejších základních škol jsme vymysleli program, nazvaný V muzeu trochu jinak. Je spojen s aktuální výstavou o starých Slovanech,“ uvedla Hedvika Šlezar Zédová z karvinského muzea. „Cílem je, aby si děti na vlastní kůži ohmataly historii a aby se jim dostala pod kůži zábavnou formou, nejen jako suchý výklad, který mají dennodenně ve škole,“ doplnila.

Upoutat děti se v muzeu podařilo výborně. Nejdřív začala prohlídka klasicky: mohly se podívat na staré kosti z hradiště v Chotěbuzi. Pak děti otáčely ´kouzelným´ prstenem na jedné z figurín starého Slovana. A pak se ale začaly dít věci.

„Co je to tady za novou sochu? Tys nějakou přinesla?“ ptala se jedna uvaděčka druhé. „Nepřinesla, vždyť bych ji sama ani neunesla. To já nevím, odkud se tady vzala,“ podivila se druhá.

Z výklenku se náhle vynořil muž ve slovanském oblečení. A děti malinko vylekal, protože se choval opravdu jako prstenem přivolaná návštěva z minulosti. A pracovnice muzea i paní učitelka se tvářily naprosto vážně, takže děti z prvního stupně základní školy opravdu na delší dobu váhaly, zda věřit, že tento muž skutečně dorazil z dob starých Slovanů, nebo ne.

V civilu odborný lektor Petr Mišík z Příbora, převlečený za Slovana, si děti rychle získal vyprávěním, soutěžemi, šermem s některými z nich, hrou na sochy. I když… ještě i po chvíli některé děti nakukovaly do výklenku, zda tam nejsou nějaké dveře. Nebo jestli tam nestojí ještě další člověk, který by je překvapil. Každopádně, něco z historie si zapamatují určitě.