„Město vydalo demoliční příkaz starého mlýna už v roce 2005 kvůli ohrožení bezpečnosti a zdraví osob. Nastala ale absurdní situace. Firma, která je podle katastru nemovitostí stále vlastníkem objektu, už dávno neexistuje, zrušil ji soud. Dům postupně chátral, takže nakonec se kvůli bezpečnosti svých lidí musí o zbourání objektu postarat samo město a na své náklady,“ uvedla vedoucí investičního odboru Jitka Ptošková.

Mlýn byl rozpadlý, měl popraskané stěny, shnilé dřevěné konstrukce a byl neobyvatelný. “Dům byl nebezpečný pro své okolí. Demolice probíhá tak, že jsme nejdříve museli strhnout popraskané a nahnuté štítové stěny pomocí ocelového lana a nakladače, protože jsou ve výšce nad 10 metrů, kam náš bagr s velkým ramenem nedosáhne. To byla asi nejnebezpečnější část, protože u jedné části hrozilo zřícení do komunikace, proto jsme demolici zahájili ze dvora. Pak jsme teprve mohli začít s rozebíráním obvodového zdiva nad věncem a střešní konstrukce, která je celá dřevěná, ale rozpadlá,“ uvedl hlavní stavbyvedoucí Pavel Tanistra.

Pro mnohé tamní obyvatele může znamenat demolice smutnou událost. „První doložitelná zmínka o existenci mlýna pochází z roku 1499. Tehdy to ale byla ještě dřevěná stavba. Zděné podoby se mlýn dočkal až v roce 1854. Na přelomu 19. a 20. století se z mlýnu stal obyčejný obytný dům. Předtím v něm ale působil slavný mlynářský rod Bachrachů. Díky obrazu malíře Emanuele Bachracha se dochoval unikátní pohled do interiéru starého mlýnu. Po demolici však po bývalém mlýně nezůstane prakticky nic. Jen vzpomínky na fotografiích či plátně,“ vysvětlila mluvčí města Lucie Balcarová.