Shodli se na tom, že pomoci zdejšímu špatnému ovzduší může větší příliv peněz určených na ekologické projekty v tomto regionu. A místní politici si o ně také řekli.

„Vznesli jsme požadavek, aby do kraje mířilo více financí na věci, které by ovzduší zlepšily. Bez nich problém nejde řešit,“ konstatoval po schůzce s ministrem hejtman kraje Jaroslav Palas.

Peníze by podle něj měly jít do všech třech oblastí, které jsou zdrojem zdejšího nedýchatelna.

„Velcí průmysloví znečišťovatelé by mohli získat finanční výpomoc od státu pro své investice do nových technologií. Znečištění ovzduší z dopravy by pomohly omezit výstavby obchvatů. Velkým problémem jsou i lokální topeniště. Tady je třeba působit na lidi výchovně, aby topili ekologicky, případně jim přispět na dražší, ale šetrnější vytápění,“ uvedl Palas.

Ministr: Peníze jsou

Má Ostravsko šanci peníze získat? Podle ministra životního prostředí Jana Dusíka je výraznější příliv financí na zlepšení ovzduší v tomto kraji otázkou společných dohod a hledání způsobů, jak a na co konkrétně zde peníze dostat.

„Chceme, aby peníze z evropských fondů vyčleněné pro oblast životního prostředí byly využity právě v Moravskoslezském kraji. Budeme proto spolu s krajem hledat řešení, jak tyto finance využít v tomto regionu,“ poznamenal Dusík s tím, že celkem je v operačním programu k mání šestnáct miliard korun.

Nejrychleji může ovzduší při smogových situací zlepšit opatření, jež vybraným podnikům, které se prokazatelně podílejí na znečišťování ovzduší na Ostravsku a Karvinsku, nařizuje v takové situaci snížit objem prachu a jedovatých leátek do ovzduší. Na seznamu Ústředního regulačního řádu jsou místní energetické, teplárenské i hutní firmy.

Ty musí nově dle tohoto nařízení při vyhlášení signálu regulace podniknout přesně stanovené kroky. Na Karvinsku se to týká tepláren ve vlastnictví společnosti Dalkia a Elektrárny Dětmarovice. V Ostravě jsou na tomto seznamu některé závody společnosti ArcelorMittal a Třineckých železáren, elektrárna v Třebovicích a Energetika Vítkovice.

A jmenované firmy již prý mají nutná opatření zažitá.

„V případě provozu Elektrárny Dětmarovice při takové situaci probíhá důsledná kontrola zaplachtování aut při převozu všech prašných materiálů, na skládce paliva neprobíhá tzv. hutnění, tedy udusávání, přerovnávání paliva či podobné úpravy za pomoci buldozerů a podobně,“ uvedla Alice Lutišanová, mluvčí skupiny ČEZ pro severní Moravu. Právě tato skupina vlastní Elektrárnu Dětmarovice.

Dodala, že při překročení limitů PM 10 (prašný aerosol) probíhá v souladu s řádem skrápění komunikací v blízkosti skládek uhlí a zásobních sil vedlejších energetických produktů, a to v pravidelných intervalech.

Tomáš Januszek, Martin Pleva