Mnoho pozemků se změnilo z původně zastavitelných ploch, tedy těch, kde mohly vyrůst domy nebo jiné stavby, na zemědělskou půdu. Jiné se v opačném směru zase změnily ze zemědělských pozemků na ty, kde se nyní stavět již může. Původní územní plán, včetně 13 změn, které v něm během let byly provedeny, tímto zanikl.

„Ke změně starého plánu z roku 1993 jsme přistoupili s ohledem na novou legislativu, navíc poté, co původní plán byl s mnoha změnami již hodně nepřehledný,“ uvedl Rostislav Klimánek, vedoucí Odboru územního rozvoje.

Město navíc přímo v terénu vyhodnotilo využitelnost jednotlivých pozemků a aktivitu na nich v posledních letech. „Mnoho pozemků, které byly určeny jako zastavitelné plochy, byly dlouhá léta nevyužity a nic se tam nedělo. Takto nevyužitých pozemků bylo zhruba 200 hektarů,“ uvedl starosta města Vít Slováček.

Na zasedání přišlo zhruba 30 občanů. Velká část z nich na základě anonymního dopisu rozeslaného poštou neznámým člověkem, který na změnu v územním plánu upozorňoval. S tím, že hodnota pozemků, které se změní na zemědělské, prudce klesne a lidé, kterým takto bude změněna vlastnost jejich majetku, při případném prodeji vydělají mnohem méně. A vyzývá občany, aby se nenechali okrást.

„V případě, že se někomu nelíbí změna jeho pozemku, nestihl podat námitku a chce jej vrátit do původního stavu, v jakém byl, má možnost požádat o změnu. Pokud svůj požadavek zdůvodní, není problém žádosti vyhovět,“ upozornil Klimánek.

„Námitky proti územnímu plánu bylo možné podávat do 26. května. Radnice splnila veškeré zákonné kroky a veřejnost informovala více než dostatečně o tom, že mohou své žádosti a protesty uplatnit. Nyní je možné jít již jen cestou žádostí o změnu,“ řekl Klimánek. Osobně radnice dopisem informovala pouze ty, kteří v rámci územního plánu již dříve žádali o změnu. „Ostatní měli možnost se dozvědět o změnách jinou cestou,“ dodal vedoucí Odboru územního rozvoje.

Přestože se nekonala trochu očekávaná bouřiladebata, radnice již eviduje 46 žádostí o další změny územního plánu. Ty může začít projednávat teprve nyní, po schválení územního plánu.

„Frekvence projednávání změn záleží na zastupitelích. V Českém Těšíně se tak dělo jednou až dvakrát ročně, například v Havířově na každém zastupitelstvu,“ uvedl Slováček.