Turistická chata leží mezi Červenohorským sedlem a Pradědem v nadmořské výšce 1304 metrů nad mořem. Od chaty vede celá řada turistických cest. Hlavní hřebenová trasa označená červenou značkou vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku. Nebo také od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až k penzionu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou.

Chata Švýcárna, která je přístupná pěšky i na horském kole, láká vášnivé sportovce téměř dvě století. Postavena byla sice v roce 1887, ale její historie sahá ještě daleko hlouběji. Předchůdcem dnešní Švýcárny byla salaš z roku 1829, kterou nechal vystavět kníže Lichtenstein na místě opuštěného ovčáckého Česnekového domu. Prvním salašníkem se stal Švýcar Johan Aegerter – odtud také pochází její název.

Už v té době sloužila Švýcárna turistům jako útočiště před plískanicemi, kde bylo možno zakoupit stravu nebo pořídit nouzový nocleh. Stala se tak vlastně první turistickou chatou na území Jeseníků.

Na konci devatenáctého století využívalo Švýcárnu čím dál více turistů. Původní objekt přestal potřebám vyhovovat, a tak jej kníže Lichtenstein nechal v roce 1887 strhnout a postavit chatu novou, která už slouží výhradně potřebám turistů.

LUCIE RUSKOVÁ