Dobře vědí, o čem mluví. Vždyť právě uplynulou sobotu oslavili padesát let manželství V době, kdy neustále přibývá rozvodů, je zlatá svatba čím dál tím větší raritou.

Manželé Blinkovi pocházejí z vesničky Brňov na Valašsku a do Orlové je přivedlo hornické řemeslo hlavy rodiny. Když se jich zeptáte na to, co je podle jejich zkušeností důležité pro udržení dlouhodobý spokojený svazek, odpoví: „Vzájemná tolerance a pochopení pro potřeby toho druhého.“
„Samozřejmě, že tu a tam to mezi námi za těch padesát let lehce zaskřípalo, ale i to byl pro nás impuls, aby se každý zamyslel nad postojem svým i toho druhého,“ říká s úsměvem pětasedmdesátiletý pan Jaroslav.

O pět let mladší žena si myslím, že mnozí mladí lidé jdou dnes do společného života nepřipraveni, což je poté může zaskočit. „Ne všichni pochopí, že život v manželství není totéž, co za svobodna. Musí pochopit, že manželství je vlastně plné tolerance, porozumění a vzájemných kompromisů,“ tvrdí paní Leokadie.

Manželský pár společně vychoval dvě dcery a těší se z vnuků i pravnuků. „Rodiče jsou celé naší rodině obrovskou oporou. Společně se radujeme, a když přijdou starosti, tak se vzájemně podržíme,“ svěřily se obě dcery.

Zavzpomínat na prázdniny u babičky a dědy přišla také dnes již dospělá vnoučata.

„Děda nás učil plavat, střílet ze vzduchovky, vyřezávat píšťalky, hrát fotbal a společně s babičkou jsme hráli i společenské hry. Vzpomínám na kouzelné večery při kostkách, či kartách. Při společných chvílích nám prarodiče vždy kladli na srdce, že člověk musí být upřímný, spravedlivý a férový, což nám všem zůstalo v paměti až dodnes,“ vysvětluje nejmladší vnuk Petr. Podle něj byly nejkrásnější zážitky vždycky ty s rodinou. „Toto jsme si také odnesli do života,“ tvrdí.