Naučit obyvatele problémových lokalit chovat se slušně ke svým sousedům, ekologicky ke svému okolí a vážit si věcí, které jim nepatří, ale také skoncovat s ghetty v pravém slova smyslu a nahradit je bydlením na „slušné adrese“, to jsou hlavní cíle tohoto projektu.

Stejné cíle nemusí být docíleny stejnými prostředky. V Bohumíně například před několika dny radnice nechala zbořit dva domy, které byly postupně vybydlovány. „Je to vůbec první demolice, do které jsme se v rámci naší Nulové tolerance pustili. V této lokalitě máme dohromady sedm problémových domů. Demolici dalšího domu chystáme v příštím roce,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Jak udělat z problémové lokality dobrou adresu? V Bohumíně na to jdou radikálně. „Volné byty už znovu neobsazujeme a jakmile je dům prázdný, pustíme se do jeho rekonstrukce, nebo naopak demolice. Z 250 bytů v problémových oblastech už máme 130 prázdných,“ shrnul Vícha.

V Karviné zatím domy stojí na svých místech. Tamní radní v rámci Nulové tolerance prozatím postupují jinými způsoby. „V rámci nulové tolerance jsme od podzimu minulého roku prověřili celkem 144 domů s více než 1550 byty, většinou ve vlastnictví RPG. V lokalitě Vagónka a ve dvou domech na Novém Městě máme byty my. Na základě kontrol se podařilo předat policii jednu osobu hledanou pro loupežné přepadení, odhalena byla nelegální ubytovna, 26 neoprávněných podnájmů, či šest dětí za školou,“ prezentovala dosavadní čísla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Zástupcům radnice často sekundují také hygienici, kontrolující útroby domů či hasiči, kteří se zaměřují na dostatečná bezpečnostní opatření.
Jak se radní v Karviné i Bohumíně shodují, nulová tolerance už má první pozitivní výsledky, zároveň však dodávají to notoricky známé: „Je to běh na dlouhou trať.“