S dopravním terminálem se počítá už několik desítek let. První plány se objevily už v době výstavby města. Tehdy se počítalo se spojením Havířova s Ostravou pomocí rychlotramvaje. K tomuto projektu nikdy nedošlo a největší každodenní přesun zaměstnanců za prací zajišťovaly kloubové autobusy opouštějící město i v pětiminutových intervalech.

Území před vlakovým nádražím je však stále rezervováno pro stavbu terminálu. V budoucnu by mohlo vypadat podobně, jako například nedávno rekonstruované prostranství před vlakovým nádražím v Olomouci.

S iniciativou na vybudování terminálu přišli železničáři. Reagují nejen na jejich nově vedené vlakové trasy, které spojují Havířov s centrem Ostravy rychleji, ale také na připravovaný projekt vlakotramvají, které by mohly zajišťovat dopravu i přímo ve městě. Současně ovšem železničáři přiznávají, že mají potíže se samotnou správou vlakové stanice.

Havířovské vlakové nádraží, které je spíše běžnou průjezdní stanicí, je zastaralé, zchátralé a udržované jen v nejnutnějším režimu. Provoz stanice je nákladný a železničářům se nedaří lákat do prostor velké nádražní haly nové nájemce. Projekt dopravního terminálu by mohl celou lokalitu učinit atraktivnější.

„Samozřejmě, že bude záležet na finančních prostředcích. Ty se nám může podařit získat z dotačních titulů na základě dobře připraveného projektu. Na něm právě začínáme pracovat. Jisté například není to, co bude s nádražní halou. Před nádražím se však počítá s vybudováním autobusového stanoviště se zastávkami i odstavnou plochou pro autobusy,“ řekl vedoucí oddělení vnějších vztahů a strategického rozvoje havířovského magistrátu Ladislav Nedorost.

Patrně největší problémy působí velká nádražní hala. „Můžeme se na ni dívat z několika hledisek. Z toho architektonického k městu neodmyslitelně patří, podobně jako například rotunda na autobusovém nádraží,“ vysvětlil městský architekt Karel Mokroš.

Máte vlastní fotografie zachycující historii havířovského vlakového nádraží? Fotografovali jste se na peronu, v hale nebo před nádražím? Přidejte je do fotogalerie u tohoto článku. Snímky můžete posílat na adresu: libor.becak@denik.cz

Hala, kterou mají železničáři vzhledem k její prostornosti potíž vytopit, tak může být rekonstruována nebo i zbořena a nahrazena zcela jinou stavbou.

Kdy se však začne projekt realizovat, je otázkou minimálně několika let. Několik měsíců zaberou přípravy projektu, na němž se musí shodnout dopravci, město a architekti. Další dobu si vyžádá snaha získat co nejvíce peněz z dotačních titulů a nakonec i samotná stavba.

„V souvislosti s terminálem by bylo vhodné myslet také na novou přístupovou cestu ze Šumbarku, protože pochyb chodců viaduktem není právě ideální a bezpečný. V úvahu přichází prodloužení podchodu vedoucího nyní k nástupištím,“ řekl náměstek havířovského primátora Eduard Heczko.

Historie nádraží
Původní železniční nádraží nestačilo potřebám rychle se rozvíjejícho se města Havířova. Začátky přestavby nádražního areálu se datují od roku 1965, kdy byla započata stavba nové přijímací budovy. Po čtyřech letech, 27. října 1969, došlo k slavnostnímu otevření železničního nádraží, které patřilo v té době k nejmodernějším i mimo severomoravský region. Stavba drážního objektu i s připojenými komunikacemi si vyžádala náklady ve výši 139 milion korun. Před budovou byla postavena betonová socha od akademického sochaře Václava Uruba nazvaná Směrník. (jp)