Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh města na levém břehu řeky

Český Těšín – Nahlédnout do dob těsně před vznikem Českého Těšína a prostřednictvím dobových fotografií sledovat jeho vývoj až po současnost nám umožní publikace, která vyšla k 90. narozeninám města. Nese název Český Těšín – Příběh města na levém břehu řeky.

3.10.2010
SDÍLEJ:

Henryk Wawreczka a David Pindur s knihou mapující historii města na levém břehu řeky.Foto: Emilie Świdrová

Kniha je koncipována jako příběh města na levém břehu řeky a je rozdělena do šesti časových období. „První mapuje dobu do roku 1918, další se soustřeďuje na rozdělení Těšínska a vznik města Český Těšín, tedy léta 1918 až 1920. Třetí sleduje budování nového města v období 1. Československé republiky, pak přichází na řadu období od Mnichova k II. světové válce a k osvobození, předposlední se soustřeďuje na poválečnou obnovu, omezení demokracie a období totalitního systému, poslední přibližuje léta od sametové revoluce až k dnešku,“ říká David Pindur, zástupce ředitele Muzea Těšínska, který je jedním ze spoluautorů.

Publikace obsahuje 350 ikonografických snímků, jež jsou opatřeny rozsáhlými popisky. Nejvíce fotografií pochází z archivu Henryka Wawreczky, další ze sbírkových fondů Muzea Těšínska a také od soukromých osob. Drtivá většina z nich dosud nebyla publikována. Některé jsou naprostým unikátem a snad nejkurióznějším snímkem je synagoga ve Vrchlického ulici, která byla spálena nacisty.

„Tu fotku jsem měl deset let ve svém archívu a nevěděl jsem, jestli je to synagoga v Alšově nebo Vrchlického ulici. Těsně před tím, než kniha měla jít do tisku, jsem v muzeu v polské části města náhodou potkal člověka, který si tuto synagogu pamatoval a poznal ji. Potvrdil mi to i další zdroj,“ říká Henryk Wawreczka.

Pokud pomineme reduty, nejstarší snímek pochází z roku 1880 a jedná se o první dvoupatrový dům na Saské kupě. Dnes ho hyzdí jeho sytě růžová barva fasády. K velmi vzácným patří dosud nepublikovaný snímek interiéru dřevěné kaple na Kontešinci, která po rozpadu Rakousko-uherské monarchie dočasně sloužila jako útočiště českobratrského evangelického sboru. Především z období po roce 1948 je v knize celá řada dosud nepublikovaných snímků. Je to například příjezd a odjezd okupačních vojsk z roku 1968, prvomájové průvody s alegorickými vozy, generální stávka v listopadu 1989 apod.

„K nevšedním patří třeba snímek Leonida Iljiče Brežněva v teplákové soupravě, který byl v Českém Těšíně 22. února 1973 s Vasilem Biľakem,“ uvádí David Pindur „anebo bulharského cara Ferdinanda na nádraží v Těšíně 11. února roku 1916.“

Kromě toho zdobí knihu rovněž fotografie slavných návštěv Těšína: Tomáše Garrique Masaryka, Antonína Benjamína Svojsíka, Jerzyho Buzka, Václava Havla, Václava Klause a Lecha Kaczyńského před jeho tragickou smrtí.

Publikace vyšla dvojjazyčně v češtině a polštině, resumé je také v němčině a angličtině.

EMILIE ŚWIDROVÁ

3.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Richard Balcar dosáhl na životní úspěch.

Richard Balcar dosáhl životního úspěchu

Ilustrační foto.

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Nebezpečný recidivista vyhrožoval zabitím dítěte. Podle policie pouhý přestupek

Havířovská veřejnost ztrácí iluze o pravém poslání policie, která zřejmě čeká, až nebezpečný 13x soudně trestaný a nevypočitatelný feťák Filip K. skutečně někoho na ulici zabije. 

Poznáte mladé ženy, které si z bankomatu měly vybrat cizí peníze?

Havířovští policisté šetří krádež dámské peněženky. Žena nakupovala v jednom havířovském marketu a v nákupním vozíku si nechala batoh a nákupní tašku. V nestřeženém okamžiku jí někdo odcizil peněženku, ve které měla mimo jiné i platební kartu.

Přípravu stavby průmyslové zóny Nad Barborou brzdí soudní spor

Karviná – Rok od nástupu nového vedení kraje se příprava stavby průmyslové zóny Nad Barborou nijak neposunula. Hejtman Ivo Vondrák na toto téma Deníku řekl, že se již naplánovanou smlouvu o přípravě zóny nepodařilo realizovat, protože nebyl splněn předpoklad, že pozemky pro zónu budou sceleny.

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

V Česku pátý den po sobě padaly teplotní rekordy. Nová maxima dnes hlásí 25 ze 144 stanic měřících 30 a více let, většinou v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde bylo i přes 22 stupňů Celsia. Nový rekord si ale připsala i Labská bouda v Krkonoších. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení