Tento brněnský rodák se narodil do rodiny židovského obchodníka s botami. Brzy se však rodina odstěhovala na venkov, kde již v útlém dětství zažil nebezpečné chvíle.

„Když mi bylo sedm let, tak jsem viděl, jak do naší vesnice přijíždí německý tank. Jeden německý důstojník se dokonce nastěhoval do našeho domu a bydlel tam s námi,“ říká Tomáš Graumann.

To ale nebyla zdaleka jediná událost, která ho v té době potkala. „Šli jsme například s maminkou do divadla v Brně, když se objevil rozlícený dav, který napadal Židy a rozbíjel jim výlohy obchodů,“ dodává Graumann.

No. 652

Před pobytem v koncentračním táboře ho zachránil příjezd vlivného britského obchodníka Nicolase Wintona, který se původně v Praze jen zastavil cestou do Švýcarska.

„Když se dozvěděl, že jsou v okolí děti, které mají být poslány do koncentračních táborů, začal okamžitě podnikat kroky na jejich záchranu,“ říká Graumann alias Wintonovo dítě.

Když zanedlouho malý Tomáš nastupoval s číslem 652 na krku do vlaku, netušil, že se do své vlasti více než padesát let nepodívá. „Maminka mi řekla, že Hitler do tří měsíců padne, tak se budu moci vrátit,“ popisuje zachráněné dítě.

Tehdy se však psal rok 1939 a Tomáš Graumann se až po válce od svého strýce z Londýna dozvěděl, že celá jeho rodina v Československu zemřela v koncentračních táborech. „Zachráněnec“ nakonec strávil 18 let ve Skotsku v rodině učitelky Marie Corsonové.

„Tady jsem začal studovat bibli a stal jsem se křesťanem. Můj sen byl stát se misionářem,“ dodává Graumann.

Jeho sen se posléze vyplnil, když v 50. letech odjel kázat slovo Boží na Filipíny. „Žil jsem v domku v džungli a učil jsem děti místních domorodců číst a psát,“ přibližuje svůj tehdejší pobyt v Indočíně Graumann.

Filipínská mise však zásadně ovlivnila jeho osobní život. Potkal totiž svou manželku Caroline, se kterou se vzali v malé kapli v džungli. „Čtyři roky po svatbě jsme žili v malém domku uprostřed džungle,“ říká Graumann.

Po návratu do Spojených států potkal manžele malý zázrak „Doktoři nám řekli, že nemůžeme mít vlastní děti. Tak jsme si dvě adoptovali. A zanedlouho nato moje manželka dvakrát porodila,“ usmívá se Graumann.

Cesta za „otcem“

Po převratu v listopadu 1989 se rozhodl pro návrat do staré vlasti. Dostal nabídku na vyučování angličtiny. „Řekli mi, že mi zajistí místo v Brně nebo v okolí Brna. A skončil jsem v Trutnově,“ směje se.

V roce 2009 znovu podnikl stejnou cestu jako před 70 lety. Na jejím konci ho a dalších dvaadvacet účastníku, které doprovodili jejich rodinní příslušníci, čekal v Anglii jejich zachránce, stoletý Nicolas Winton.

„Když nás přivítal, tak s úsměvem řekl, ať ho příště nenecháme čekat 70 let,“ dodává s úsměvem Tomáš Graumann.

David Gorgol