Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Citlivá čidla sledují pohyby země v hornickém regionu

Karvinsko - Mezi největší hrozby dobývání uhlí patří důlní otřesy, které způsobují závaly a mnohdy mají na svědomí i životy havířů. Ti jsou při práci v podzemí na drobné projevy masy horniny nad hlavou zvyklí, před mohutnějšími ale nemají šanci.

1.1.2010
SDÍLEJ:

Báňští záchranáři. Ilustrační snímek. Foto: Libor Běčák

Společnost OKD proto věnuje již od poloviny sedmdesátých let maximální pozornost protiotřesové prevenci. Na počátku devadesátých let zahájila společnost Důlní průzkum a bezpečnost Paskov (DPB) monitorování otřesů pomocí seizmických stanic umístěných v celém dobývacím revíru.

Stanice jsou nenápadné malé domečky připomínající zahradní chatky. Uvnitř všehovšudy nic není, pouze vrt do hloubky 30 metrů, který končí v pevném podloží. Ve vrtu je snímač, který zaznamenává otřesy. Data jsou pomocí vysílače posílána do centra DPB v Paskově. Tam je zkušení technici zpracovávají a vyhodnocují.

„Jednotlivé doly investují ročně do protiotřesové prevence desítky milionů korun z vlastních zdrojů, celkově tak OKD investuje každý rok stovky milionů korun,“ řekla mluvčí těžební společnosti Věra Breiová.

Přes veškerá opatření není v silách člověka a jeho techniky předvídat všechny otřesy. „Geofyzikální metody jsou v revíru používány zhruba 30 let a jsou pro ně zpracovány metodické postupy pro provádění, vyhodnocování i interpretaci měření. Některé používané metody jsou ve srovnání se světem ojedinělé. Ze získaných údajů dokážeme vyhodnotit rizika a reagovat na ně. Ne vždy je to ale možné,“ vysvětlil náměstek ředitele DPB pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

Jak vzniká důlní otřes?
Důlní otřes je jev, který vzniká při prudkém uvolnění napětí vrstev horniny. Podle hloubky epicentra (ohniska) se různou intenzitou projevuje v důlním díle. Zvlášť silné otřesy jsou pociťovány občany na povrchu.

Snažíme se horníkům zajistit maximální bezpečí, říká náměstek ředitele společnosti OKD, DPB, a. s. pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

Neodmyslitelnou součástí těžby černého uhlí v Ostravskokarvinském revíru je nepřetržité monitorování pohybu horského masivu. To provádí společnost OKD, DPB, a. s. v Paskově. O podrobnostech získávání a využití těchto cenných dat hovoří náměstek pro geologii a bezpečnost dolů Georges Takla.

* Jaká je historie monitorování otřesů?

Vůbec první otřes byl zaznamenán v roce 1912 v podzemí Dolu Hohenegger, tedy tam, kde je dnešní šachta Barbora na Karvinsku. Právě v této lokalitě bylo prováděno historicky první sledování seizmicity při otřesech. Bylo to v roce 1976. Čidlo bylo umístěno v suterénu transformátorovny. Data se sbírala každý den, kdy musel pracovník nehledě na panující počasí vyměnit v záznamovém přístroji roli papíru a výsledky doručit k vyhodnocení. Tehdy zaznamenaná data jsou stále v našem archivu.
Postupem doby se měření zdokonalovalo až do dnešní podoby. Přibývalo měřicích stanovišť a používaly se modernější přístroje pro měření i vyhodnocování. Přenos dat je dnes bezdrátový.
O důslednějším monitorování důlních jevů bylo rozhodnuto v roce 1983, kdy došlo na Dole ČSA v Karviné k dosud nejsilnějšímu otřesu s tragickými následky. Na základě vědecké expertizy a usnesení tehdejší vlády začal být budován seizmický polygon, který tvoří regionální síť seizmick ých stanic, radiový systém přenosu dat a vyhodnocovací centrum v Paskově. První stanice byly uvedeny do provozu v roce 1989. Dva roky pak trval zkušební provoz.

*Jak probíhá samotné měření?

Každý činný důl má svou lokální síť převážně podzemních seizmických stanic. Ty jsou vybaveny snímači a registrační aparaturou. Kromě toho je regionální síť seizmického polygonu tvořená sedmi povrchovými seizmickými stanicemi a třemi důlními stanicemi. Snímače jsou umístěny v třicetimetrových vrtech a zaznamenávají vertikální a horizontální šíření seizmických vln. Další povrchová stanice je ve speciální štole.
Zaznamenaná data jsou nepřetržitě přenášena do vyhodnocovacího centra v Paskově. Tam se za pomoci speciálních počítačových programů zpracovávají a vyhodnocují.

* K čemu získané údaje slouží?

Účelů je několik. V prvé řadě jde o bezpečnost důlních pracovníků. Na základě vyhodnocených údajů se provádějí opatření. Přesně řízenými trhacími pracemi (odstřely) se uvolňuje napětí horniny ve sloji nebo nadloží. Zaznamenaná data mohou sloužit i při posuzování škod způsobených na stavbách na povrchu. Ze získaných hodnot dokážeme zjistit přibližné epicentrum otřesu. To určujeme porovnáním dat z jednotlivých stanic, v jakém čase a intenzitě seizmické vlny byly zaznamenány.

* Můžete na zjištěné nebezpečí reagovat?

Samozřejmě. Když naše středisko vyhodnotí získané údaje jako rizikové, neprodleně jsou informována pracoviště na šachtách. Ta jsou oprávněna přerušit veškerou práci a evakuovat ohrožené zaměstnance. Pak se provádějí práce na zabezpečení díla.
Význam geofyzikálních metod je především v takzvané průběžné prognóze vzniku otřesů, při posuzování napěťo-deformačního stavu v horském masivu, na který mají vliv jak geologické podmínky, tak dřívější i současná hornická činnost. Smyslem průběžné prognózy je zjišťovat v konkrétní oblasti nebezpečné či bezpečné stavy, posuzovat jejich vývoj, zda pravděpodobnost nebezpečí roste nebo klesá, operativně doporučit nasazení aktivních a pasivních prostředků prevence a posoudit jejich účinnost.

Autor: Libor Běčák

1.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Policie už nehledá ztracenou Etiopanku. Utekla do Německa, kde chce azyl

1. B ZŠ Gen. Svobody v Havířově.

Představujeme prvňáky ZŠ v Petřvaldě a ZŠ Gen. Svobody v Havířově

Havířov se po špatném startu zvedá

Havířov – Hokejový AZ už je zase regulérně v boji o play off. Prvoligová soutěž dnes pokračuje dalším kolem.

Kampaň vrcholí. Zaorálek se pustil do Babiše i v Bohumíně

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nenechal ani na mítinku v Bohumíně na Andreji Babišovi niť suchou: V této zemi se nevyplatí pracovat. Lepší je být rentiér.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje a lídr hnutí ANO 2011 za Moravskoslezský kraj jako host on-line rozhovoru Deníku odpovídal na dotazy čtenářů.

Stavbu nového terminálu komplikují jedy

Škaredé, rozbité a špinavé. Tak popisují cestující českotěšínské autobusové nádraží, po jehož opravě volají už několik let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení