Pokud budou lékaři trvat na svém odchodu a nenastane zásadní obrat ve vývoji situace v nemocnicích, dojde od poloviny února k postupnému utlumování zdravotní péče v krajských nemocnicích. Vedení Moravskoslezského kraje začne postupně utlumovat chod krajských nemocnic a připravovat je na krizový režim.

Krizový management bude pracovat zejména na vytvoření takzvaných čtyř územních nemocnic a organizaci zdravotní péče v kraji po 1. březnu. Územní nemocnice vzniknou – v případě, že lékaři opravdu odejdou – sloučením stávajících devíti v kraji a zajišťovaly by akutní lékařskou péči pro pacienty.

Spojila by se tak krnovská nemocnice se Slezskou nemocnicí v Opavě, havířovská nemocnice s nemocnicemi v Karviné a v Třinci a nemocnice v Novém Jičíně s nemocnicí v Bílovci. Čtvrtou územní nemocnicí by byla nemocnice Frýdek-Místek, která by v některých odbornostech spolupracovala s Městskou nemocnicí Ostrava.

Zároveň s těmito krizovými plány pracují krajští radní na tom, jak změnit řízení a fungování krajských nemocnic natrvalo. Tak, aby v budoucnu nemocnice fungovaly efektivněji a zároveň se nezhoršila dostupnost zdravotní péče. Navrhují, aby se krajské nemocnice sloučily do jedné příspěvkové organizace.

„Hospodářské výsledky krajských nemocnic ukazují, že za stávající struktury nemohou nemocnice dobře profitovat. Spouštěcím mechanismem ke sloučení nemocnic je jednoznačně ekonomika. Přispěla k tomu i akce Děkujeme, odcházíme,“ řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný (KSČM). Plány na sloučení krajských nemocnic přednese příští týden na mimořádném jednání krajských zastupitelů.

Konečný je přesvědčen o tom, že pokud se nemocnice spojí, přinese to kromě ekonomických úspor i další výhody.

„Znamenalo by to lepší a silnější vyjednávací pozici nejen vůči zdravotním pojišťovnám, ministerstvu zdravotnictví a dalším organizacím, ale i například vůči dodavatelům léků a dalšího materiálu. Společnými nákupy by se daly snížit náklady. Mělo by to pozitivní dopad na řešení personálních otázek, znamenalo by to třeba omezení fluktuace lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků v rámci krajské sítě. Přineslo by to zefektivnění investiční politiky nemocnic. Jednotně a koncentrovaně by se zajišťovaly některé činnosti nemocnic – například praní prádla, doprava, úklid, likvidace odpadu, administrativa a další,“ vyjmenoval Konečný.

Tvrdí, že podobně fungují například nemocnice v Ústeckém či Královéhradec­kém kraji.

Šnajdr: Akce Děkujeme, odcházíme brzdí práce na reformách - k nemocnicím

Lékařské odbory stále trvají na růstu příjmů lékařů na 1,5 až trojnásobek průměrného platu podle kvalifikace a praxe. Uspokojilo by je buď splnění jejich požadavků, nebo nabídka, která by se tomu velmi blížila.

„Vláda by měla všem zdravotníkům vysvětlit, že zlepšení jejich odměňování je možné a je spojeno jen s provedením strukturálních změn,“ nechal se slyšet Marek Šnajdr (ODS), místopředseda sněmovního zdravotnického výboru a bývalý náměstek ministra zdravotnictví a Deníku řekl: „Naše reformy nestojí na principu nalijeme do zdravotnictví další veřejné peníze, ale jsou navrženy tak, aby změnily využití a priority současných zdrojů, mimo jiné i na platy. Jedno bez druhého není možné. Zaveďme konečně standard, snižme počet nemocnic a ušetřené zdroje investujme i do mezd.“

Odboráři trvají na tom, že jim nejde ani tak o peníze jako o lepší systém. „Podle mého názoru to není pravda. Jde jen a pouze o peníze, hned zítra a každému rovnostářsky stejně. Takto to nemůže fungovat. Naopak, odborářská akce brzdí práce na reformách, a tak ohrožuje nejen pacienty, ale i ostatní zdravotníky.“

Příkladem jsou sestry a další zdravotnický personál, který se obává o svoje pracovní místa. I v jejich řadách se v minulých dnech hodně diskutovalo mj. i o tom, že by mohlo dojít k výrazné redukci zdravotnických zařízení.

„To se pochopitelně stát může. Ministerstvo by však muselo přimět hejtmany a zdravotní pojišťovny k vypracování plánu redukce sítě a udělat je. Rozhodující je však garance, že peníze ušetřené redukcí lůžkových zařízení v kraji zůstanou a přesunou se do ostatních zařízení.“ (tom)