Vzhledem ke svému věku byste jí spíš hledali v klubu důchodců nebo v domě pro seniory. Ale kdepak! Paní Matějíčková chodí svůj klub povzbuzovat na každý domácí zápas, i když se třeba jejímu milovanému klubu nedaří.

Oddaná klubistka navíc není původem Češka. Do tehdejšího Československa přišla po druhé světové válce kvůli svému manželovi. Do Orlové se přistěhovala v roce 1964, a o pár let později se tam začal stavět zimní stadion. Fandit orlovskému hokeji ovšem začala rodačka z Anglie ještě v době, kdy se zápasy hrály na nezastřešeném venkovním plácku. „Na hokeji se mi líbí, že je to kolektivní a dynamická hra. Je tak rychlá, že hráči nemají příliš času na rozmýšlení co s pukem,“ říká jubilantka.

Sama měla k aktivnímu hokeji v mládí velice blízko, i když zrovna nenazouvala brusle. „Vždycky jsem byla sportovně založená. V mládí jsem hrála hokej na trávě s takovým míčkem připomínající tenisák, jen byl o dost tvrdší. Když jsem jím dostala po noze, tak to byla ukrutná bolest. Taky mi vždycky otec hrozil, že mě nikam nepustí, když viděl moje nohy,“ vzpomíná s úsměvem Edith Matějíčková.

S orlovským klubem začala od počátku úzce spolupracovat. Hráčům prala dresy, když se jelo na výjezd, napekla jim buchty, o letní pauze jim spravovala výstroj. „Poznala jsem se tak s mnoha hráči, kteří kdy za Orlovou hráli. Do hry jsem jim nikdy ale příliš nehovořila, to jsem nechala na nich,“ podotkla fanynka, která by na to vzhledem k více než třicetileté zkušenosti ze sledování zápasů měla jako jedna z mála právo.

Ani v pokročilém věku se nechce vzdát své záliby, neodradí ji ani občasné prohry. „Nikdy jsem si neřekla, že příště nepřijdu, a to ani, když se prohrávalo. Na zápasy budu chodit pořád, dokud mi to jen trochu zdraví dovolí,“ dodává věrná klubistka.

Vídat ji v ochozech můžete i v těchto dnech, kdy Orli hrají letošní play off. Loni v lednu nechyběla ani na oslavách osmdesátého výročí založení orlovského klubu. Shodou okolností tehdy oslavila devadesátku a k tak krásným narozeninám jí přáli všichni hráči včetně orlovské staré gardy. Od zástupců místního fanklubu dostala šálu a broušenou vázu s věnováním.