David Fójcik je čerstvým absolventem karvinské střední průmyslové školy. Ačkoli by se dalo předpokládat, že bude pokračovat ve studiu na vysoké škole s technickým zaměřením, opak je pravda – v září začne v Brně studovat psychologii. A rozhodně není mezi absolventy technických škol výjimkou.

Jenže přesně tato situace, kdy absolventi technických středních škol „zběhnou“ k humanitním či jiným oborům, přidělává vrásky zaměstnavatelům, kteří v posledních letech urputně bojují o každého technicky vzdělaného člověka, jehož by mohli najmout do svých služeb. Neutuchající poptávku po zaměstnancích s technickým vzděláním potvrzuje i ředitel karvinského úřadu práce Radek Foldyna.

„Firmy, ať už jsou to investoři z karvinské průmyslové zóny, železárny nebo ArcelorMittal, stále shánějí kvalitní svářeče všech specializací, elektrikáře i strojaře,“ řekl Foldyna.

Snaha o změnu

Situaci chce pomoci zlepšit i Hospodářská komora okresu Karviná, která přichází s projektem Technica nostra, jehož cílem je zatraktivnit a zpopularizovat technické obory žákům a žákyním místních středních škol a odborných učilišť, a také zlepšit podmínky pro jejich výuku.

„Prostřednictvím úzkých kontaktů s průmyslovými podniky v regionu, které jako hospodářská komora máme, se budeme snažit prohloubit vzájemnou spolupráci škol a zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji tak, aby se výuka technických oborů více přiblížila reálným požadavkům trhu práce,“ osvětlila účel projektu projektová manažerka Andrea Hoschnová.

Formou nejrůznějších akcí pořádaných ve spolupráci s místními podniky chtějí středoškolákům ukázat, že pokud si zvolí technickou profesi, budou mít velkou šanci se po maturitě rychle uplatnit a získat zajímavou a dobře placenou práci.

Že je problematika nedostatku kvalifikovaných pracovníků v technických profesích již několik let palčivým problémem, potvrzuje také ředitel VOŠ a SŠ Dakol Jaroslav Dadok.

„Žáci nejeví dostatečný zájem o technické obory, a pokud už řemeslo vystudují, mnohdy v něm po ukončení školy nesetrvají. Nemají totiž jasnou představu o tom, čeho všeho se dá v technické profesi dosáhnout, že práce v technice a řemeslech může být zajímavá a také dobře finančně ohodnocená. Většinou si pod pojmem ´technická profese´ mylně představují špinavou výrobní halu, nízkou mzdu a těžkou práci rukama,“ říká Dadok.

Střední škola technických oborů (SŠTO) v Havířově-Šumbarku do projektu Technica nostra zapojena není. I ona zaznamenává v posledním roce úbytek studentů, ale na druhou stranu eviduje malý počet absolventů, kteří by studovali jiné vysoké školy, než technické.

„Letos šel studovat jeden absolvent historii. Ještě evidujeme případy, že se sportovně založení jedinci rozhodnou pro studium fakulty tělesné výchovy a sportu, ale drtivá většina pokračuje v technických oborech,“ uvedl ředitel havířovské SŠTO Jaroslav Knopp.

Technici drží v Česku investory

Podle ředitele Úřadu práce v Karviné na změně situace a větší motivaci mladých lidí pro studium technických oborů pracuje jak kraj, tak zaměstnavatelé i úřady práce.

„Je to důležitý úkol, který může situaci zvrátit. Ostatně jakákoli aktivita v tomto směru, třeba projekt hospodářské komory Technica nostra, je vítán,“ tvrdí Foldyna.

Pokud by se nepodařilo zastavit úbytek technicky vzdělaných lidí, ať už středoškoláků či vysokoškoláků, může to mít podle jednatele společnosti Mölnlycke Health Care Pavla Peřicha fatální následky pro celý český průmysl.

Jaké? „Pokud budou mít investoři, kteří tady podnikají, dlouhodobé problémy sehnat kvalifikované pracovníky, přesunou výrobu tam, kde potřebné lidi pro své provozy seženou,“ myslí si Peřich.

Ze zkušeností člověka, který působí v několika firmách podnikajících v karvinské průmyslové zoně Nové pole, ví, že tamní firmy permanentně shánějí lidi technických profesí – obráběče kovů či svářeče.

„Každopádně stále platí, že zaměstnanci technických oborů jsou žádaní a dovolím si tvrdit, že nemají problém s uplatněním,“ říká Peřich.
Zcela přesně na otázku: Které technické profese nyní v našem kraji na trhu práce nejvíce chybějí? Dá odpověď analýza poptávky zaměstnavatelů po technických profesích v Moravskoslezském kraji. Ta bude provedena hned na začátku projektu Technica nostra.

„Výsledky průzkumu pak realizační tým předá ředitelům škol, aby mohli do budoucna přizpůsobit nabídku učebních oborů potřebám zdejších firem. V průběhu nadcházejícího školního roku pro žáky a pedagogické pracovníky středních odborných škol a učilišť uspořádáme exkurze, odborné přednášky, stáže, semináře, workshopy a další podobné akce, které by měly středoškolákům ukázat, jak nabyté školní vědomosti uplatní v praxi,“ doplnila Zuzana Klusová z Hospodářské komory okresu Karviná.