„Nastražené pasti jsme už delší dobu nenašli, ale mnohem více nás trápí nájezdy pytláků v terénních autech. Často jsme slyšeli v lesích výstřely, ale nikdy se nám nepodařilo nikoho přistihnout při činu. Když jsme přijeli na místo, byli už pytláci pryč,“ uvedl za havířovské myslivce Bohuslav Muras.

Myslivci se spojili s policií a udělali velký zátah. Doufají, že podobné akce, které chtějí co nejčastěji opakovat, lidi, jenž škodí lesům, odradí. Pytláci jsou totiž zpravidla lidé, kteří nemají úctu ke zvířatům.

Myslivcům často volají i lidé, kteří v lesích večer střelbu slyší. „Jednou jsme našli postřelenou srnu. Ta byla zasažena mnohokrát, ale rány byly na místech, kde nebyla ohrožena na životě a přežila. Střelec ani nevěděl, kam se má trefit, takže zvíře jen zbytečně trápil,“ dodal Muras.

Karvinští myslivci v poslední době případy pytláctví nezaznamenali. Důvod není ani tak v tom, že by občas někdo nestřelil zajíce či srnu, ale v posouzení a vyhodnocení takového činu.

„Zákon je v tomto dost nejasně formulovaný. Policie se při vyšetřování orientuje podle hodnoty, za jakou se dá maso ze zabitého prodat. Takže i maso ze zabité srny může mít hodnotu třeba tři a půl tisíce korun, což podle zákona není trestný čin, ale pouze přestupek,“ objasnil Petr Bičej z Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj.

Trestným činem se pytláctví stává v případě, že škody na zvěři přesahují pět tisíc korun. Pokud je hodnota upytlačené zvěře pod touto hodnotou, jedná se pouze o přestupek. Jsou přitom stanoveny ceny jednotlivých druhů zvěře, a ty se neřídí cenou za kilogram zvěřiny, ale její chovnou hodnotou, která je v naprosté většině případů vyšší než pět tisíc korun.

Libor Pristáš
Tomáš Januszek