„I když se rozhodnete půjčit dobrému kamarádovi, neměli byste zapomenout a sepsat písemnou smlouvu o půjčce, ve které bude uvedeno, kolik peněz bylo zapůjčeno a kdy by měly být splaceny,“ říká Marcela Reichelová ze Sdružení obrany spotřebitelů Moravskoslezského kraje.

Jak dodává, nedávno se na poradnu obrátila spotřebitelka, která se slitovala nad sousedem a půjčila mu takzvaně na čestné slovo. „Věděla, že se dostal do tíživé životní situace. Protože s ním vycházela vždy velice dobře, půjčila mu peníze – nemalou částku – třicet tisíc korun. Soused se nyní k vrácení půjčky ale nemá a také svým chováním dává najevo, že se věřitelka peněz asi nedočká,“ popsala případ z praxe Reichelová.

Podle ní se zdaleka nejedná o první případ v poradně sdružení spotřebitelů Moravskoslezského kraje.

„Chtěli bychom lidi varovat před tím, aby se nedostali do podobně nepříjemné situace. Pokud už někdo půjčil a dlužník se zjevně k vrácení peněz nemá, doporučujeme podat žalobu k soudu. Na základě vaší žaloby může soud vydat platební rozkaz, a to i bez slyšení dlužníka. Důkazní břemeno u soudu je na tom, kdo peníze zapůjčil. Ten by to měl i dokázat. Nejlépe je mít důkaz v písemné podobě. Ideální je proto mít s dlužníkem podepsanou smlouvu o půjčce, kde bude uvedeno, kolik peněz bylo zapůjčeno a kdy by měly být splaceny. Jestliže s dlužníkem nemáte nic sepsáno, může vám pomoci i výpis z účtu, jestliže jste peníze zaslali například bankovním převodem,“ radí Reichelová.

Zároveň ale upozorňuje, že podmínkou pro to, aby se soud případem začal zabývat, je zaplacení soudního poplatku. „Pokud spor o dlužnou částku vyhrajete, dostanete soudní poplatek zpět. Pokud soud vydá platební rozkaz, má dlužník na zaplacení dlužné částky včetně nákladů soudního řízení patnáct dnů od jeho doručení,“ dodala předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Moravskoslezského kraje.