Radnice Českého Těšína odmítá památkovou zónu v centru města
Historické jádro Českého Těšína, byť zdaleka není tolik historicky cenné jako centrum polské části města, má svou kulturní hodnotu. Ministerstvo kultury by si proto přálo mít v centru Českého Těšína památkovou zónu. Radnice to ale odmítá, protože by prý komplikovala život úředníkům i lidem. Na názor radnice ale ministerští úředníci nemusí brát ohled. Jak to nakonec dopadne, se uvidí.
Památková zóna podle projektu, který zpracovalo územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě, zahrnuje historický střed obce. „Na jedné straně začíná domy u Masarykových sadů, na druhé straně končí zhruba na úrovni KaSS Střelnice,“ popsala mluvčí města Dorota Havlíková.
Průzkum o vhodnosti zařazení Českého Těšína zpracovával i Státní památkový ústav v Ostravě na žádost Ministerstva kultury. „Centrum města je podle našich průzkumů, které jsme dělali před dvěma lety, vhodným místem pro památkovou zónu. Rozhodování o zřízení zóny ale nijak neovlivňujeme, nemáme tu pravomoc. Jen zpracováváme prameny a archivní podklady,“ uvedla architektka Helga Kozelská ze Státního památkového ústavu.
Radnice, přestože si je vědoma hodnotné urbanistické struktury centra města z počátku 20. století, ale památkovou zónu v centru nechce.
„Tyto hodnoty však město již dostatečně zabezpečuje přijatými opatřeními, jednak regulativy nově vydaného Územního plánu Český Těšín, tak posuzováním vzhledu všech stavebních úprav architektem města. Samostatný urbanistický celek centra města, který je v návrhu nejvíce ceněn, je již území stabilizované, kde se již nepředpokládá žádná přestavba či dostavba území. V žádném případě nemůže dojít k narušení této jedinečné urbanistické struktury,“ popsala Havlíková.
Dalším důvodem jsou omezení, která by z případné památkové zóny plynula. „Město nechce občanům vytvářet další regulační a prováděcí podmínky, neboť prohlášením památkové zóny dojde k dalšímu byrokratickému a časovému zatížení stavebníků, včetně navýšení stavebních nákladů,“ doplnila českotěšínská mluvčí.
Ministerstvo kultury ale nemusí brát na názor radnice ohled. O umístění či neumístění zóny se ještě bude jednat.
V Bohumíně si hýčkají centrum starého města
Kostel Narození Panny Marie, hrobka hrabat Henckelů z Donnersmarcku, socha sv. Josefa a obraz Panny Marie Růžencové–Starobohumínské a některé měšťanské domy.
Všechny tyto stavby jsou ve Starém Bohumíně součástí Ochranného pásma historického centra Starého Bohumína. Spadá do něj náměstí Svobody ve Starém Bohumíně a jeho přilehlé ulice i kostel Narození Panny Marie.
„V Bohumíně nemáme žádnou památkovou zónu. Ve Starém Bohumíně je ovšem vyhlášeno Ochranné pásmo historického centra Starého Bohumína, což je nižší stupeň ochrany než památková zóna,“ vysvětlila mluvčí města Lucie Balcarová.
Ochranné pásmo je nejnižším stupněm ochrany a „nejméně“ přísné. Zaměřuje se na ochranu dotčeného územní z vnější části. „S památkáři se proto v této lokalitě musí konzultovat veškeré terénní úpravy, zeleň, úprava fasád, to znamená i umístění satelitu na budově) nebo výstavba jakýchkoli nových staveb,“ dodala Balcarová.
Jako příklad uvedla, že když město chtěla na jihozápadní straně starobohumínského náměstí postavit první ze tří plánovaných polyfunkčních domů, tak jeho výstavbě předcházel právě kvůli jeho umístění v ochranném pásmu několikaměsíční archeologický průzkum. Objevily se při něm zbytky starých kachlových kamen, která pocházela zřejmě z tehdejších měšťanských domů.
„Památkáři tehdy například trvali na původním půdorysu zástavby, a tak má dům dvoumetrový odskok od fronty dosavadních domů. Architekti, kteří navrhli vzhled budovy, brali ohled na stávající zástavbu a barevně jej rozdělili na dvě části. Dům navíc dostal i krátké podloubí, které mu dodalo historický ráz,“ dodala mluvčí města.
Orlové památky poškodila těžba
V Orlové sice památkovou zónu nemají, nicméně na území města je osm památek, které patří do ochranného pásma.
Jedná se o bývalý zámecký park, farní kostel Narození Panny Marie s areálem, Staré náměstí v Orlové-Městě, kostel Slezské církve evangelické, bývalá radnice na Starém náměstí, památník obětem stávky v roce 1925 s prostorem náměstí, hrob padlých ve stávce v roce 1925 a areál jámy Alpineschacht (Václav). „Ne všechny památky jsou však v majetku města,“ uvedla mluvčí Orlové Nataša Cibulková.
Historické jádro Orlové patří mezi místa, která byla významnou měrou postižena důsledky hlubinné těžby uhlí. „Na jeho zbytcích vyhlásil a vymezil Okresní úřad Karviná v roce 1998 ochranné pásmo historického centra města Orlová,“ dodala Cibulková.
Zachránit evangelický kostel v Orlové – Městě se pokouší skupina lidí, které není osud této památky z roku 1862 lhostejný. Založili proto Nadační fond Přátel kulturní památky kostel Slezské církve evangelické augsburgského vyznání v Orlové.
„Negativní vlivy hornické činnosti byly na objektu stále zjevnější, a proto na kostele musely stále probíhat opravy,“ popsal předseda správní rady fondu Jiří Bobrek.
Škody byly v minulosti tak závažné, že stavební úřad rozhodl v roce 2004 o uzavření kostela. „Po jednání s těžební společností byly provedeny takové opravy, aby kostel mohl opět sloužit svému účelu,“ doplnil Bobrek.
Došlo proto například ke zpevnění základů a k opravě fasády. „Díky tomu mohla v roce 2005 proběhnout kolaudace a kostel se mohl opět slavnostně otevřít,“ řekl Bobrek.
Přesto v současnosti nejsou hotovy všechny opravy. Je třeba ještě provést výměnu střešní krytiny na celé stavbě včetně věže, výměnu oken, úpravy prostoru ve věži a dřevěných krovů ve věži, výměnu varhan. Na opravu však bude třeba zhruba deset milionů korun. „Jen
na opravu střechy by ale bylo potřeba více než milion korun,“ řekl Bobrek.
Havířovskou Sorelu chrání jiné památky
Sorelu v nejmladším městě republiky chrání paradoxně jiné památky. Chybné rozhodnutí z minulosti naštěstí ochránilo zámek a kostel.
Havířov začal vyrůstat do jednoho z největších měst v republice v 50. letech minulého století. Stejně jako v mnoha jiných městech zde byly postaveny domy ve stylu, který byl později nazván socialistický realismus (sorela). Jelikož je inspirován i českou renesancí, použili architekti í četné římsy, štíty, čučky a sgrafita. Ty zdobí řadu domů, takže by se lidé měli při procházce městem rozhodně dívat na fasády. Najdou zde totiž mnoho zajímavých prvků
V Havířově sice Sorela chráněná je, ale ne jako samostatný bod. Paradoxně je to jen díky ochraně jiných objektů.
Budovy sorely se nacházejí v ochranném pásmu jiných kulturních památek, a to zámku, kostela sv. Anny a náhrobku von Arca. „Kdysi udělalo ministerstvo chybné rozhodnutí. Ochranná zóna totiž chrání oblast kolem kulturní památky, což se v tomto případě nestalo. Zóna byla vyhlášená dříve, než samotná památková rezervace, což je chybné,“ vysvětlil pracovník odboru Státní památkové péče staveb města Havířova Ivo Lipina, který hned dodal, že naštěstí nemá toto rozhodnutí žádný negativní dopad.
Ochranné pásmo jiných památek je totiž dostatečně velké – táhne se od velkého rondelu až ke kinu Centrum. V celém pásmu platí přísná pravidla, jejichž dodržování město při opravách a rekonstrukcích důkladně kontroluje. V ochranném pásmu je přesně stanoveno, jak mají domy vypadat, jaké mají mít fasády i střechy, ale památkáři hlídají i zdánlivé maličkosti.
Po rekonstrukci kulturního domu Radost například provozovatelé restaurace pomalovali nosné sloupy. Malby musely nakonec zmizet. „Provozovatelé nevěděli, že takové úpravy nesmějí dělat. Po konzultaci dali věci do týdne do pořádku, když sloupy přemalovali na původní barvu, takže tady žádný problém vlastně ani nebyl,“ vysvětlil Lipina.
Je škoda, že na obnovu památek je málo peněz,“ říká vedoucí památkového odboru magistrátu Alexandra Rebrová
Historické centrum města je jedinou památkou zónou široko v kraji. Ta zahrnuje historické jádro Fryštátu a lázeňskou část Darkova. Odborníky zaujal původní středověký půdorys ulic a panoramat a cenné soubory kulturních památek všech slohových období od gotiky, renesance, baroka, klasicismu až po období historizujících slohů a secese. Co „nálepka“ Historická zóna městu přínáší, KARVINSKU prozradila vedoucí památkového odboru magistrátu Alexandra Rebrová.
Historické centrum Fryštátu (Karviné) je již téměř 20 let památkovou zónou. Má takto „evidované“ území nějaká privilegia? Myslím, zda má nějaký zvláštní přísun peněz na údržbu památek, které se v této zóně nacházejí?
„Ano, chráněné území města má už se své podstaty určité výsady. Je totiž jediným památkově chráněným území toho druhu ve zdejším regionu. Památkový fond města má mimořádnou hodnotou a tím zaujímá významné místo v dějinách města a Slezska, ale také v kontextu celonárodního i celoevropského kulturního dědictví.
Protože stát významně motivuje obnovu kulturních památek a objektů v chráněném územní svojí dotační politikou, město Karviná se přihlásilo již v roce 1994 k přijetí Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a zpracovalo rozsáhlé projekty tzv. „Programy regenerace městské památkové zóny“, díky kterým se podařilo získat od státu na obnovu památek nemalé příspěvky avšak s podmínkou finanční spoluúčasti města.“
Je obecně známo, že památkáři bývají při rekonstrukcích historických objektů „přísní“ a investoři či majitelé budov musejí při opravách dodržovat striktní nařízení týkající se podoby fasád apod. Jaké má tedy území, jež je památkou zónou, z tohoto pohledu nevýhody?
„Ano, skutečně se stává, že památkáři či orgány státní památkové péče se bohužel setkávají u vlastníků památek také se zjednodušováním či dokonce porušováním zákonných předpisů při jejich obnově. Pokud postup při obnově památky nesplňuje podmínky závazných rozhodnutí správních orgánů památkové péče, může případně dojít ke střetu vlastníka či investora s dotčenými orgány státní správy. Navenek pak vskutku mohou památkáři působit „přísně“. Ti, kteří vlastní objekty v památkové zóně, na něž se vztahují zákonné předpisy, mohou z tohoto pohledu mít pocit jisté nevýhody, že budou muset při obnově respektovat příslušný zákon a předpisy.
Umístění památky či objektu v chráněném území má ale také určité výhody. Pomineme-li atraktivitu prostředí, nabídku služeb, turistického ruchu, může vlastník nemovitosti v rámci nepřímé pomoci státu čerpat daňová zvýhodnění případně osvobození od daní.“
Na opravy památek je obecně málo peněz. Jak je na tom Karviná? Má město, resp. Váš odbor dostatek prostředků a buďte prosím konkrétnější ve výčtu toho, co všechno by bylo třeba opravit a co se chystá k realizaci a co ještě musí počkat.
„V současné době je na opravy památek v Karviné opravdu málo peněz a je to veliká škoda. Ve městě se ale podařilo od v 90. let minulého století obnovit celou řadu nejvíce poškozených památek, za něž bylo město v roce 2003 oceněno v celostátní soutěži za nejlepší realizaci Programu regenerace městské památkové zóny Karviná titulem „Historické město roku“. Byl to mezi jinými zámek Fryštát s vedlejším křídlem Lottyhaus, historická radnice s renesančními sklepy, obloukový most, litinová kašna, předláždění ulic a náměstí, rekonstrukce zámeckého parku, loděnice, aj.“
Tomáš Januszek,
Libor Pristáš,
David Gorgol,
Nina Macošková