Těmito dotazy zasypali obyvatelé orlovské části Výhoda zástupce těžební společnosti OKD, kteří je přišli informovat o postupu příprav k možné těžbě pod touto oblastí.

„Proč tady chceme těžit? Protože je to dobrý byznys,“ odpověděl natvrdo personální ředitel Radim Tabášek na dotaz jednoho z přítomných. Dodal však, že bez domluvy s vlastníky pozemků to nepůjde. „Aby došlo k nějaké dohodě, tak se o tom musí diskutovat,“ řekl Tabášek.

Jak ale podotkl mluvčí OKD Vladislav Sobol, důlní společnost dělá pro místní lidi více, než jí ukládá zákon. „Žádný z procesů zatím není veřejný, takže místní by ještě vůbec nic nemuseli vědět. My se ale snažíme jednat otevřeně a lidi informujeme o všech aktuálních událostech,“ tvrdí Sobol.

Lidé: Je fajn, že s námi OKD mluví

Nejistota. To je jeden z největších problémů, které v současnosti obyvatele území, na kterém se bude možná těžit, trápí. „Pořád nás držíte v nejistotě. Bude se těžit, nebo ne? Mám opravovat, nebo ne?“ ptal se jeden obyvatel Výhody.

Podle Tabáška je třeba počkat na zhotovení dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která by měla být hotova do konce roku. Její výsledek bude důležitý pro rozhodnutí, zda se pod Výhodou bude, nebo nebude těžit.

„Až po schválení studie EIA má smysl začít jednání s každým z majitelů nemovitostí a pozemků o způsobu vypořádání,“ informoval Tabášek.

Obyvatelé Výhody, přestože ne všichni s těžbou souhlasí, kvitují přístup důlní společnosti s povděkem. „Mám z toho dobrý pocit. Je dobře, že s námi o plánech těžařů konečně někdo mluví,“ řekl redaktoru Deníku Vladislav Koziel,

Na Výhodě prý bydlí už 60 let, ale pokud padne rozhodnutí, že se tam bude těžit, nebude prý ani okamžik váhat a okamžitě odejde. „Máme s manželkou velký barák, kde jsme sami, takže bychom si nechali postavit něco menšího,“ řekl Koziel s tím, že by už nechtěl zažít situaci před 20 lety, kdy musel běhat a vyřizovat po důlních škodách.

Jednání oceňuje také Rostislav Koláček, který přišel na setkání s manželkou a dětmi. „Aspoň něco dělají. Kdysi nedělali nic,“ svěřil se Koláček. Těžba mu prý nevadí. „Máme starší barák, který musíme pořád opravovat,“ zamyslel se.

Z jednání s OKD měl dobrý pocit také předseda osadního výboru Jiří Bobrek.

„Už delší dobu spolupracujeme s vedením OKD, takže jsme přišli s myšlenkou, abychom obyvatele informovali ještě předtím, než přijde rozhodnutí o těžbě,“ prozradil Bobrek.

Dokonce prý mají variantu revitalizace, pokud by se v oblasti netěžilo. „Předložili jsme OKD plán, aby kompenzovalo škody, způsobené těžbou na Výhodě v minulosti,“ řekl Bobrek.

Těžba pod Karvinou?

Podobná situace zřejmě do budoucna čeká také obyvatelé Karviné. Společnost OKD totiž loni získala od ministerstva životního prostředí souhlas k těžbě více než dvaceti milionů tun černého uhlí na dole Darkov. Těžba by tak měla pokračovat minimálně do roku 2020. O konkrétních oblastech, kterých by se případná budoucí těžba měla dotknout, se však zatím mluví jen neoficiálně.

Generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck nicméně užloni v rozhovoru pro Deník řekl, že počítá s každým kilogramem uhlí, které leží v zemi. Proto je podle něj kromě těžby v dnes funkčních dolech do budoucna stále otevřená otázka těžby v dole Frenštát a také záměr OKD těžit z české strany v uzavřeném dole Morcinek na polské straně.

Podle oficiálních průzkumů OKD bude v roce 2020 v podzemí ještě minimálně 20 milionů vytěžitelného uhlí. Nemůže se pak situace změnit? Nebudou chtít doly hranici, dnes stanovenou řekou, překročit?

Náměstek karvinského primátora Dalibor Závacký připustil, že se situace může kdykoliv změnit a že v příštích letech očekává tvrdší vyjednávání. „Pomohl by nám nový horní zákon, který by posílil pravomoci obcí,“ řekl Závacký.

DAVID GORGOL,
TOMÁŠ JANUSZEK