Marihuana a pervitin. To jsou nejrozšířenější drogy na Karvinsku. V každém městě regionu jsou stovky lidí, které mají s drogami zkušenosti. Podle policejních statistik je situace rok od roku horší. Zatímco loni policisté řešili od ledna do srpna 25 případů výroby nebo distribuce drog, letos byl ve stejném období nárůst téměř dvojnásobný – 46.

V každém městě regionu jsou stovky lidí, které mají s drogami zkušenosti. V orlovském K-Centru vymění podle ředitelky Jitky Kociánové zhruba 1300 stříkaček za měsíc. „Máme zhruba 70 anonymních a dalších 70 registrovaných klientů,“ informuje Kociánová s tím, že zhruba jedna třetina závislých v Orlové navštěvuje K-Centrum. Další uživatele drog pak navštěvuje terénní pracovník.

Další uživatele drog pak navštěvuje terénní pracovník. Negativním jevem jsou potom odhozené stříkačky na ulicích nebo v dětských pískovištích. „Řešíme to stále, zvlášť v létě jsou stříkačky více na očích, což může být nebezpečné pro děti, které by si s nimi chtěly hrát,“ informuje zástupce ředitele Městské policie Karviná Václav Ožana.

Vězení, pak K-Centrum
S drogami má zkušenost také čtyřiadvacetiletý Franta. „Nikdy jsem neměl dobré zázemí doma. Matka pila a otce jsem nikdy nepoznal. Dostal jsem se do děcáku, kde jsem začal kouřit trávu,“ vypráví Franta.

Když odešel z dětského domova, dostal se k pervitinu. Nejdříve ho šňupal, později i píchal. Protože neměl kam jít, zůstal na ulici. „Přespával jsem, kde se dalo. Někdy u kamaráda v bytě, jindy ve squatu, nebo ve stanovém městečku,“ vzpomíná mladík.

Aby se uživil a měl peníze na drogy, začal krást. Po nějaké době ale spadla klec a Franta skončil ve vězení. „Měl už jsem podmínku, takže jsem dostal 11 měsíců natvrdo,“ popisuje své tehdejší životní peripetie mladý muž.

V roce 2008 se dozvěděl o K-Centru, které pomáhá lidem závislým na drogách. Zpočátku měl k tomuto zařízení nedůvěru. „Občas jsem si přišel vyměnit jehly nebo pro polívku, bál jsem se, že řeknou něco policajtům,“ říká mladík.

Jak potvrzuje Pavel Konečný z K-Centra, takovýchto ´nedůvěřivců´ je více. „V současné době máme 112 takových anonymních lidí, kteří si u nás mohou pouze vyměnit jehly. Dalších zhruba sto lidí je zaregistrovaných. Dalším lidem mění jehly terénní pracovník v terénu. Vše je samozřejmě anonymní a pomáháme i rodičům a blízkým osobám,“ vysvětluje pracovník K-Centra.

Jak ale dodává, netroufne si říct, kolik lidí v Karviné užívá drogy. „Jsou lidé, kteří si tu drogu dají třeba jen občas na diskotéce, a ti naši pomoc nevyhledávají,“ říká Konečný.

Nejhorší je prý situace v Novém Městě. „Ale Romové se bojí, že když by se jejich rodina dozvěděla, že berou drogy, tak je zavrhne. Učíme je, že mají donést staré jehly, které jim vyměníme. Na sedmičce nebo osmičce je situace jiná, tam jsou uživatelé drog spíše mladí lidé ze střední vrstvy a ti sem nechodí, opovrhují námi,“ prozrazuje Pavel Konečný.

A kde si feťáci nejčastěji píchají drogu? Franta říká, že to dělají úplně všude, kde nejsou na očích. Například v lesoparcích, sklepech, mezipatrech nebo na záchodech v restauracích. A jak se dá v Karviné sehnat droga? Podle Franty není nic jednoduššího. „Třeba pervitin se dá pořídit zhruba za 1200 korun za gram,“ sděluje mladík.

Kdo chce, najde
Jeho slova potvrzuje i ředitelka občanského sdružení Ave z Českého Těšína Andrea Folterová. „Ten, kdo ví, kam jít, tak drogu v Českém Těšíně sežene,“ říká Folterová.

Přestože dnes již Franta drogu tolik nepotřebuje, zbavit se jí úplně pro něj asi nebude snadné. „Je to jako když jednou ochutnáš větrník. Víš, že je dobrý, nepotřebuješ ho každý den, ale občas na něj dostaneš chuť,“ nabízí mladík srovnání.

Podle něj je nejdůležitější, aby člověk sám se chtěl změnit. „Můžeš přečíst stovky brožurek, lidé ti můžou pořád tlouct do hlavy, že drogy jsou špatné, ale pokud si to sám neuvědomíš, tak s tím nic neuděláš,“ vysvětluje mladý muž.