Jak připomněl předseda vodáckého oddílu Posejdon Josef Tobola, tato akce vznikla spontánně v době, kdy padaly hranice v roce 2007.

„Společně s přáteli z polských Gorzyc jsme si tehdy řekli, že uspořádáme oslavu vzniku Schengenského prostoru na vodě. No a vznikla z toho tradiční akce, na kterou se, byť je to v zimě, každoročně sjede třicet čtyřicet vodáků. Musím přiznat, že mě ten zájem mile překvapil,“ vzpomíná Josef Tobola. Vždyť i loni v lednu, kdy bylo 12 stupňů pod nulou, jelo Olši devětadvacet vodáků.

Lucie Kandračová z Bohumína měla v sobotu premiéru. Ač zkušená vodačka, Novoroční sjezd Olše absolvovala poprvé. A to díky svému partnerovi Radku Štolfovi. „Jak jsem se dostala k vodáctví? Přes mého muže. Vodáctví je jeho velká láska a teď už i moje,“ prozradila Lucie.
Na vodu jezdila asi od 15 let, tehdy ještě s bratrem. „No a pak jsme poznala Radka a jezdím zase. S přestávkami 15 let,“ říká.

Za sebou má většinou tuzemských vodáckých tras na Vltavě, Lužnici i Sázavě. „Teď jsem začala s Radkem jezdit divokou vodu – Kamenici, Belou, Stvořidla nebo rakouskou Salzu. Tam se mi moc líbilo, tam bych se chtěla vrátit,“ říká Lucie.

A protože vodáctví propadla se vším všudy, řekla si, že chce být ještě lepší. „Chtěla by se naučit jezdit sama. Zkusila jsme to loni na Odře a moc se mi to zalíbilo,“ dodává vodačka.