Ministerští úředníci mimo jiné argumentují například tvrzením, že urbanistická a architektonická kvalita komplexu výrazně nepřevyšuje produkci své doby.

„Tento argument je docela úsměvný, jelikož kvality této dopravní stavby v nedávné době stvrdila celá řada odborníků. Prokazatelné hodnoty objektu přiřkla i nová komise Národního památkového ústavu zaměřená na odkaz 20. století," říká mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

ČKA podle ní v minulosti upozorňovala na skutečnost, že bruselský styl je zcela specifické a velmi krátké období v historii české architektury.

„Dochovaných památek z této doby je opravdu velmi málo. Bez nadsázky by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Havířovské nádraží Komora považuje za jednoznačného, vynikajícího a nenahraditelného reprezentanta svého stylu a jako takový by měl být uchován pro další generace," říká Hošková.

Dodala, že nádraží v neposlední řadě veřejně podpořily významné osobnosti, mezi které patří např. architekti Alena Šrámková, Emil Přikryl, Ladislav Lábus, Josef Pleskot či teoretikové architektury Rostislav Švácha, Zdeněk Lukeš nebo Oldřich Ševčík.

Demonstrace

Aktivisté, kteří chtějí zachránit současnou podobu havířovského vlakového nádraží, se chystají na demonstraci, která se bude konat ve čtvrtek 30. října v 16 hodin přímo před budovou ministerstva kultury v Praze.

„Ukažme, že nám není jedno úřednická zvůle a politikaření, kterými se MK se staví proti názorům Národního památkového ústavu, České komory architektů a odborné veřejnosti. Dejme najevo, že i po 2. světové válce zde vznikaly budovy a díla, která stojí za to chránit a jejich ztráta bude nenahraditelná," píší na internetu organizátoři, kterými jsou sdružení Důl architektury a Památková asociace ASORKD.

Dopravní terminál

V kauze havířovského vlakového nádraží jde o snahu aktivistů zachránit celý objekt v podobě, v jaké byl v 60. letech minulého století postaven. České dráhy totiž ze tří zvažovaných variant rekonstrukce vybraly právě tu, která počítá s demolicí nádražní haly. Argumentovaly přitom především ekonomickými důvody, kdy je hala předimenzovaná, nedá se efektivně vytopit a její oprava by byla příliš drahá. 

Dalšími variantami byla modernizace, při které by byla uvnitř haly vestavěny prosklené prostory se dvěma podlažími nebo pouhá oprava a ponechání haly v původní podobě. 

Havířovští zastupitelé vzali rozhodnutí Českých drah na vědomí a odsouhlasili projekt, ve kterém mají svou účast v podobě přednádražní části dopravního terminálu.

Radnice jeho přípravu plánovala několik desetiletí. Dříve to měl být dokonce přestupní uzel pro rychlotramvaje, trolejbusy spojující město s Ostravou. V současné době má být před nádražím postaveno kryté autobusové stanoviště, několik menších objektů se službami pro cestující, parkoviště a stanoviště taxi.

Okleštěný projekt

Prvotní návrh dopravního terminálu počítal s tím, že nad kolejemi povede lávka pro pěší, kterou se k nádraží dostanou lidé ze Šumbarku. Tato varianta však byla zavrhnuta a spojení se Šumbarskými sídlišti měl zajistit prodloužený podchod k nástupištím. I ten ale nakonec nebude. 

Město proto vypracovalo plán rekonstrukce silničního podjezdu, kde by zůstal jen jeden jízdní pruh pro každý směr a zbývající prostor by byl využit pro vyvýšený a chráněný chodník a cyklostezku. Tato varianta je zatím stále platná. 

Videopozvánka na demonstraci v Praze