Název broukoviště ještě není přesně zakotven v českém názvosloví a používá se rovněž slovo loggery. Pokud je dobře zvoleno místo a druh dřeva, vzácné druhy brouků si k nim cestu najdou. Jsou to například tesaříci, kovaříci, nosorožíci, zlatohlávci, roháči a další.

K ochraně brouků slouží dvě nová místa. „V poslední době jsme v parcích káceli stromy, které byly ve špatném zdravotním stavu, a dostali jsme nápad, že bychom mohli z některých pokácených kmenů založit broukoviště v parku ve Frýdecké ulici, další vzniklo již vloni v parku Adama Sikory," říká referentka městské zeleně Lada Večeřová s tím, že z veřejných prostranství musí z bezpečnostních důvodů pryč stromy, které by ohrozily občany pádem nebo ulomením větších větví.

Vzácný hmyz tím však přichází o své přirozené prostředí. Pokud je však zachování starého, i když mrtvého stromu možné, lidé pečující o veřejnou zeleň jej ponechají. Příkladem jsou torza stromů v parku Adama Sikory.

Broukoviště jsou v podstatě nahromaděním kmenů nebo větví zapuštěných částečně do země a ponechaných přirozenému rozpadu. Slouží jako člověkem vytvořené biotopy pro vzácné druhy bezobratlých. V důsledku činnosti člověka je v kulturní krajině kritický nedostatek přirozeně se rozkládajícího dřeva, což lze částečně kompenzovat alespoň zakládáním broukovišť.

(kot)