VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budova nádraží je unikátní, tvrdí Guzdek

Havířov -Rozhovor s architektem Adamem Guzdkem, jenž vede boj za záchranu haly vlakového nádraží v Havířově před zbouráním.

8.2.2012 14
SDÍLEJ:

Chátrající železniční nádraží v HavířověFoto: Josef Pintér

Myslíte si, že stále existuje šance na to, aby se budova havířovského vlakového nádraží nezbourala?

Určitě tu šance je. Jsme přesvědčení, že bojujeme za správnou věc, protože budova havířovského nádraží je ojedinělá. Je velká škoda, že si to mnoho lidí neuvědomuje.

V čem podle vás tkví její ojedinělost?

Budova byla vybudovaná v 60. letech minulého století a jsou na ní patrné prvky tzv. Bruselského stylu. Architekti tím reagovali na světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu, kde se Československo představilo ojedinělou expozicí. Architekti a umělci na ní pracovali několik let a náš pavilon dostal hlavní cenu a mnoho dalších ocenění. Tyto prvky jsou vidět nejen zvenčí, ale také uvnitř. Navíc je zde použito mnoho kvalitních materiálů. Víte, když si uvědomíte, kolik stála výstavba celého nádraží a přepočtete to na současné peníze, dojdete k číslu 1,5 miliardy korun. To také mnohé napovídá. Když se nový terminál postaví za „pouhých“ 160 milionů, tak je na první pohled patrné, že nemůže kvalitou konkurovat té současné.


Mnoho Havířovanů ale vidí vlakové nádraží jako jednu z největších ostud města. Co tomu říkáte?

Plně to chápu, ale na vině není architektura, ale její vlastník. Desítky let se o ni nikdo nestaral. Podívejme se například na nádraží ve Svinově, tam je zub času patrný po deseti letech. České dráhy se o svůj majetek špatně starají. Pravdou je, že budova v současném stavu je energeticky náročná. Ovšem existuje technické řešení, jak tuto náročnost eliminovat. Za čtyřicet let bude nový terminál stejně nevyhovující jako dnes hodnotná stavba. Budeme ji proto opět bourat? Nádraží má velký potenciál se vedle obytného souboru Sorela stát ozdobou města a první moderní památkou v širokém okolí. Šedesátá léta jsou dnes opět v oblibě, mluví se o retro stylu, ale toho nemáme vůbec zapotřebí. Máme zde originál!

Podal jste žádost o to, aby byla nádražní budova vyhlášena kulturní památkou?

Ano. Bylo to dokonce dříve, než se začalo vůbec mluvit o její rekonstrukci. Jezdil jsem na studia do Brna a sledoval, jakým způsobem České dráhy opravují nádraží. Nechtěl jsem, aby to havířovské dopadlo stejně. Nikdy mě nenapadlo, že by ji chtěli srovnat se zemí. Lidé jsou zvyklí, že kulturní památka je něco starého, hodnotného. Ale ne vše staré je hodnotné a ne vše nové je bez hodnoty. Samozřejmě čas tyto stavby automaticky zařadí. Otázkou zůstává, kolik se jich toho dožije. Na západě je to běžné a jsou na tyto stavby navíc patřičně hrdí. Když si to uvědomíme za pár let, může být pozdě. Nechci, abychom třeba za deset let litovali, že jsme zbourali to, co jinde nenajdeme.

Kolik lidí už podepsalo petici proti zbourání nádražní budovy?

Téměř dva tisíce. Je pravdou, že asi jen desetina jsou lidé z Havířova, ale na druhou stranu ji podepsalo mnoho odborníků, a to nejen z České republiky, ale také ze Švýcarska, Rakouska, Dánska nebo Kanady. Přidaly se také známé osobnosti jako Olga Sommerová, Radovan Lipus nebo prof. Rostislav Švácha z akademie věd. To naznačuje, že boj za zachování budovy určitě není marný.

Nový terminál chtějí také zástupci města…

Víme o tom a chceme se zástupci města mluvit. Město hodlá investovat nemalé peníze do prostor před nádražím, což je určitě chvályhodné. Nechceme být soupeřem, ale stojíme o spolupráci. Jako architekti můžeme pomoci. V nejbližší době uspořádáme studentský workshop, z kterého by měly vyjít nové nezávislé studie. Ty by kromě jiného ukázaly budovu ve zcela jiném světle, než ji vnímá veřejnost v této chvíli.

Přečtěte si také:České dráhy trvají na demolici nádražní haly

Autor: Libor Pristáš

8.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za obchodování s léčivy byl Vlastimil H. odsouzen k devíti rokům vězení.

Soud poslal překupníka s léky na devět let za mříže

Jiří Režnar vedl v posledních čtyřech letech Znojmo.

Režnar opět v Havířově

VIDEO: Oprava prvního z historických domů začne možná už příští rok

Karviná – Skoro 15 let zejí prázdnotou a chátrají a je to na nich vidět. Nejen zvenku, ale hlavně zevnitř. Vlhkost a plísně na každém kroku, všude nepořádek, zbytky zařízení, občas nějaká rozbitá okenní tabulka.

Představujeme prvňáčky z Petrovic, Marklovic, Závady a Bludovic

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. Fotografii zvětšíte kliknutím.

Nadační fond městské firmy podpoří projekty občanů

Na kulturní, vzdělávací nebo sportovní projekty mohou organizátoři získat peníze z nového fondu, který založila Havířovská teplárenská společnost (HTS).

Karvinsko dnes společně zpívá koledy

Ve středu vpodvečer se sejdeme na náměstích, před kulturními domy, v parku či hospůdce a společně si zazpíváme čtyři známé koledy a k tomu tradiční vánoční písně jako třeba Rolničky, rolničky. Společné zpívání koled s Deníkem začíná přesně v 18 hodin.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT