Proč je vlastně canisterapie užitečná a co všechno potřebným lidem přináší?
Naši psi pracují v zařízeních pro děti i pro seniory. U dětí je pes především velkým pomocníkem fyzioterapeutů, kteří s různě zdravotně a pohybově poškozenými dětmi pracují. Samotná cvičení mohou děti bolet, ne vždy má dítě také náladu a ochotu cvičit. V přítomnosti psíka a při jeho hlazení a hře s ním se ale děti zpravidla uvolní, částečně zapomenou i na bolest či jiné nepříjemné pocity a vše probíhá v mnohem vstřícnější atmosféře. Totéž platí také u cvičení se starými lidmi, kteří mohou být třeba po mozkových příhodách a podobných problémech. Navíc pro lidi, kteří trvale žijí v různých domovech seniorů a dalších zařízeních, je pes i vítaným zpestřením a psychickou vzpruhou.
Výcvik psa je samozřejmě velmi náročný. Hodí se pro něj všechna plemena nebo třeba také kříženci?
Plemeno nebo původ psa tady až tak velkou roli nehraje. Základem je jeho povaha. Každý pes je individualita a pro canisterapii musí být pes takzvaně kontaktní a socializovaný. Musí mít i zcela vyrovnanou povahu, to znamená, že nesmí být ani agresivní či dominantní, ale zároveň ani lekavý či nervózní. Stává se například, že klientovi spadnou berle, dítě něco hodí a podobné nečekané situace. Pes se samozřejmě v takovém případě může i leknout, jeho reakce ale musí být klidná a v žádném případě nesmí zareagovat třeba „cvaknutím" zuby a podobnými projevy.
Pes nemůže vykonávat canisterapii, dokud nesloží příslušné zkoušky. Jak náročné ty zkoušky vlastně jsou?
Pro laika či začátečníka jsou náročné velmi. Každopádně je tato zkouška obrovský test povahy samotného psa a také jeho psovoda. Zkouška má několik bodů a testuje se zde spousta věcí. Například zmíněná lekavost, kdy zkoušející zničehonic pustí na zem hlučný předmět, to se mnohdy lekneme my sami více než samotní psi. Ale to vše má samozřejmě svůj smysl a je to důležité.
