První tajemník KSČ Gustáv Husák to v televizi zdůvodnil takto: „Štátne hranice nie sú korzo, aby sa nimi len tak prechádzalo.“ Hranice původně vznikly jako ochrana určitého ekonomického prostoru, a nebyl to vždycky jen stát. Stará Moravské Ostrava měla privilegium konání několika výročních trhů, což byla územně daná výhoda potvrzená králem. Do města nebylo možné volně dovážet zboží, pivo se smělo pít jen místní. Purkmistr s radními často vnikali do domů na oslavy a svatby a zkoušeli, jestli se skutečně pije pouze ostravské pivo. Po prohrané válce o Slezsko v roce 1763, posunula se pruská hranice až k Ostravě. Došlo k přerušení důležité obchodní cesty ze Saska, přes Opavu a Ostravu do Těšína.

V Petřkovicích byla celnice. Když se ale v roce 1772 otevřely hranice s Haličí, Moravská Ostrava na tom velmi bohatla. Z Haliče se dovážely vlna a příze, ale především se město stalo největším střediskem obchodu s dobytkem v rakouském mocnářství. Samozřejmě se „přes čáru“ pašovalo, v roce 1866, kdy byla ve městě pruská vojska, byly ceněným kontrabandem levné potraviny, víno a kořalka, nicméně se nejvíc vyplácelo bezcelní pronášení tabáku. Mistry v tom byli havíři, kteří toto nepříliš objemné zboží pronášeli propojenými důlními chodbami, kde žádní celníci nebyli.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se celé sociální skupiny v Ostravě živily pašováním zlatých prstenů, digitálních hodinek a riflí. Nejvynalézavějšími pašeráky byli ovšem Vietnamci, marně utajovaná burza na Hranečníku prosperovala navzdory častým a tvrdým útokům Bezpečnosti. Na jedné straně „esenbáci“ odváděli zadržené delikventy, na druhé straně už se zase vesele prodávalo. Například textil světových značek, vyráběný samozřejmě v Číně.

Nejvynalézavější ale byli nezákonní obchodníci se saxofony z Ostravy, kteří plížením překonávali husté křoviny v meandrech Odry u Bohumína. Je zajímavé, že tyto nástroje dokonce přebírali s velkou ochotou polští pohraničníci, aby s nimi obchodovali dál. Největší zájem o ně měli sovětští důstojníci, kteří je zase vozili v zapečetěných vagonech do svých domovů. Hranice padly a záleží na každém, jak tohoto výhodného stavu využije. Už jde jen o ekonomické soupeření firem a jednotlivců, nikoliv států. S výhodami ovšem přijdou i nevýhody, i na ty bychom měli být připraveni.