VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi nebo Poláci? Vědci i se vzducholodí mapují trasy prachu

ANKETA/ Skipová věž bývalého černouhelného Dolu František v Horní Suché bude sloužit vědeckým experimentům v česko-polském projektu zaměřeném na určení zdrojů prachu v ovzduší.

13.9.2017
SDÍLEJ:

Měření prašnosti v Horní Suché. Jiří Bílek.Foto: Deník / Běčák Libor

Garantem projektu AIR Border je Vysoká škola báňská Ostrava (VŠB) se kterou budou spolupracovat čeští a polští odborníci a také specialisté z mezinárodního Spojeného ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (JINR).

Měření bude probíhat nepřetržitě jeden rok. Monitorovací stanice budou umístěny na 90 metrů vysoké důlní věži i u její paty. Další budou na polské straně a další měření bude zajišťovat vzducholoď pohybující se v různých výškách mezi těmito stanicemi, aby měli vědci data o přesném pohybu prachových částic v různých vrstvách ovzduší.

„Výstupem projektu by měla být identifikace původu znečištění. A to jak toho, které odchází od nás do Polska, tak toho v opačném směru. Zjišťujeme, kolik konkrétně polétavého prachu v ten daný moment hranice přechází. Tento výstup bude dostupný veřejně na internetu nebo v mobilních aplikacích,“ uvedla technická manažerka VŠB Irena Pavlíková.

Do projektu jsou zapojeni meteorologové, protože právě meteorologické podmínky zásadně ovlivňují přesun prachových částic nad regionem a jejich spad do konkrétních lokalit na obou stranách hranice. Vědci se budou zajímat například o meteorologické vazby na znečištění regionu, vrstvení atmosféry, radient koncentrací či trasy přesunu vzdušných hmot.

Za polskou stranu se projektu účastní meteorolog Leszek Ośrodka: „Historie spolupráce českých a polských meteorologů trvá už 25 let. Před zhruba 10 roky jsme začali spolupracovat s VŠB. Znečištění ovzduší je tady na obou stranách hranice poměrně kontroverzním tématem. Provází ho řada různých legend a má i politický kontext. Proto jsme se rozhodli, jak u nás říká, vzít býka za roky a jednoduše to ověřit. My na sebe bereme tu meteorologickou část projektu, kdy budeme mimo jiné měřit směr větru, teplotu a další hodnoty. Zaměřujeme se také na možnosti stanovení krátkodobé prognózy vývoje znečištění ovzduší,“

Poláci přitom v poslední době udělali několik zásadních kroků ke snížení znečištění ovzduší. V Krakově přijali doslova revoluční vyhlášku s efektivním vynaložením vyčleněných finančních prostředků. „Naprosto logicky tam zkombinovali pobídku a restrikci. Řekli, že za tři roky bude zakázáno topit pevnými palivy na území města. Tomu, kdo si vyměnil kotel, ho město cel zaplatí. Sociálně slabým vyplatí speciální dávku k vyrovnání rozdílu. V dalších letech je pak podpora úměrně snižována,“ řekl docent Petr Jančík z VŠB.

Právě Jančík se aktivně zapojuje do řešení celého projektu. V úterý přímo na střeše těžní věže vysvětloval, proč je právě toto místo k experimentům vhodné.

„Projekt vznikl před několika roky, když jsme si věže všimli a napadlo nás, že by se dala využít k vědeckým účelům a experimentům. Shodli jsme se, že je to perfektní místo pro umístění vědecké výzkumné monitorovací stanice. Leží uprostřed toho našeho regionálního znečištění. Na důlní věž jsme naši stanici umístili proto, abychom odfiltrovali lokální prach, který vzniká, když se orá pole, nebo pochází z dopravy a menších lokálních topenišť. Z prachových částic přesně poznáme, odkud pocházejí. Na Polské straně mají kolegové svou stanici v Ratiboři, kterou v rámci tohoto projektu doplnili ještě dalšími přístroji a dalšími zařízeními, které umožní na dálku sledovat profily teploty ovzduší a také znečištění ovzduší,“ řekl Jančík a vyjmenoval hlavní znečišťovatele.

„Když se podíváte na kteroukoliv stranu dokola z téhle věže, tak zjistíte, že na každé straně máte nějaký typický zdroj znečišťování ovzduší. Na polské straně je velká koksovna, tamní lokální topeniště a aglomerace Katovic. Na naší straně pak třinecká aglomerace, ostravské hutě ArcelorMittal, přívozská koksovna a lokální topeniště. Rádi bychom porovnali, co z jednotlivých směrů přichází. Rádi bychom prozkoumali prach z těchto směrů,“ uvedl Jančík s tím, že v blízkosti věže je vhodná travnatá plocha pro start a přistání vzducholodě. Tu budou vědci používat k doplňkovému měření mezi stanicemi v různých výškách, čímž zmapují proudy znečištění.

„Měřicí stanice bude umístěna na nejvyšším místě věže. Odebrané vzorky se budou analyzovat speciální metodou, která se tak často nepoužívá, neutronovou aktivační analýzou. Budeme k tomu využívat JIRN v Dubně. Z jednoho vzorku dokážeme analyzovat desítky prvků. Teoreticky jde až o 50 prvků, my jich budeme zjišťovat 36. Společně s tímto měřením budeme měřit i u paty věže, přičemž naměřená data budeme porovnávat,“ dodal Jančík.

U paty věže bude měření zajišťovat měřicí vůz. „Obsahuje speciální prachoměr, který vyhodnocuje množství polétavého prachu v ovzduší i jeho velikost, což je důležité k následné identifikace zdroje. Dá se z nich zjistit, za jakého procesu vznikly. Analyzují se také látky, které prachové částice obsahují. A také z jakého směru, z jaké dálky a jakou rychlostí prach přiletěl,“ objasnil projektový manažer Jiří Bílek.

Autor: Libor Běčák

Čí prach podle vás dusí lidi na Ostravsku?

Z komínů rodinných domů na české straně

25 hlasů

Z komínů rodinných domů na polské straně

9 hlasů

Z provozu ostravských hutí ArcelorMittal

17 hlasů

Z provozu Třineckých železáren

3 hlasy

Z polských tepláren a koksoven

19 hlasů

Nevím, těžko posoudit

6 hlasů

Hlasovalo: 79

Anketa byla ukončena

13.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jako první ze tří byl v pátek skácen smrk u Městské sportovní haly, který následně ozdobil náměstí na Terase.
AKTUALIZOVÁNO
1 13

První ze tří vánočních stromů v Havířově už stojí

Nastal čas vánoční je název výstavy betlémů ze sbírek Slezského zemského muzea v opavském Domě umění. Dominantou je vyřezávaný dřevěný betlém Josefa Heinze pocházející z první poloviny 19. století.
20

K symbolům Vánoc patří i betlémy. Kde všude v kraji je najdete?

Havířovští myslivci vyrážejí na první hon

V sobotu se bude konat první ze tří letošních honů havířovského mysliveckého spolku.

K hornické nemocnici budou jezdit autobusy MHD

Autobusová zastávka poblíž Karvinské hornické nemocnice je dokončena, sloužit začne s novým jízdním řádem, který vstupuje v platnost 10. prosince. U nemocnice budou zastavovat dvě nově zařazené linky 516 a 518.

OBRAZEM: Dějiny očima Barbie. Na výstavu dorazí i Karel IV. či lady Di

/FOTOGALERIE/ Marie Terezie, Václav Havel, Kleopatra či lady Diana. S těmi všemi (a mnoha dalšími) se budou moci v pátek a v sobotu návštěvníci potkat na výstavě s názvem S panenkami za historií aneb Světové dějiny očima panenky Barbie. Dobově přesné kostýmy z dílny orlovské textilní výtvarnice Kristýny Vařekové budou v prostorách Kulturního domu v Dolní Lutyni na Karvinsku k vidění od 10 do 19 hodin.

Přehlídka tvorby Edgara Barana

K výročí nedožitých osmdesátin malíře Edgara Barana připravil Městský dům kultury v Karviné malou retrospektivu jeho díla. V Mánesově síni jsou jeho malby, kresby, akvarely i reliéfy k vidění až do 20. prosince.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT