Záměrem bylo zhodnotit, jak se podařilo splnit úkoly a cíle euroregionu za 17 let jeho fungování a nově nastavit priority rozvoje územní spolupráce pro programovací období 2014 2020. Studie zpracovaná v rámci projektu „Budoucí územní spolupráce v Euroregionu TS ŚC Chceme, abyste o nás věděli" sumarizovala období podporované evropskými penězi.

Hodnotila, co se podařilo splnit a poukázala na to, v jakých oblastech jsou rezervy.

„Největší zájem je o spolupráci v kultuře, sportu, turismu, školství, tedy v oblastech, jež nejvíce sbližují lidí. Naopak rezervy jsou v územním plánování, zaměstnanosti, podnikání," řekl sekretář české části euroregionu Václav Laštůvka.

Jeho protějšek z polské strany Bogdan Kasperek si pochvaluje spolupráci místních samospráv.

„Na polské straně není jediná obec v rámci euroregionu, která by neměla svého partnera v Čechách. Díky této spolupráci jsme realizovali spoustu hodnotných projektů, které jsou velkým přínosem pro občany," řekl.

Starosta Nýdku Jan Konečný oceňuje spolupráci s Wislou a obcí Ustroň. „Nejlépe se nám daří v turismu a sportu. V následujícím období se zkusíme zaměřit i na další oblasti spolupráce, kde máme rezervy," uvedl.

Podle českotěšínského starosty Víta Slováčka konference ukazuje, že euroregion má smysl a samosprávy mohou udělat hodně dobrého.

Názorná ukázka stavu ovzduší

Druhá část konference se věnovala životnímu prostředí a ochraně ovzduší u nejmladší generace na příkladu projektu Ovzduší bez hranic ve školách. Jeho partnerem na polské straně se stal Powiat Cieszyński.

Pilotní projekt ukazuje, jak se dá pod odborným dohledem iniciovat u školou povinných dětí vstřícné a zodpovědné chování k prostředí, v němž žijí. Do června se jej zúčastnilo pět škol, z Karviné, Třince, Českého Těšína, Bohumína a jedna z polské strany z Cieszyna. Vše v teoretické i praktické části si vyzkoušeli na vlastní kůži také žáci bohumínské školy.

„Město nás vytipovalo zřejmě proto, že spolupracujeme se školou v polském Zabełkowě a snažíme se věnovat environmentálnímu vzdělávání," říká učitelka ekologie Jana Žádníková.

EMILIE ŚWIDROVÁ

Podle ní je tento projekt skvělým propojením teorie s praxí.

„Děti slyší o nějakém popílku a teď vidí, jak se odebírá, jak to funguje. Je důležité, že vše probíhá na odborné bázi a výsledky budou pravidelně zveřejňovány na stránkách školy i města," myslí si učitelka.

V září se rozjede další pětiletý projekt a zapojit by se do něj mělo 15 škol na české a stejný počet na polské straně hranice.