Třicet let po změně společenského režimu v tehdejším Československu najdeme na Karvinsku bizarní a přesto oficiálně uznávanou vzpomínku na 50. léta minulého století. Mezi pouhými třemi čestnými občany Českého Těšína patří spolu se dvěma sovětskými generály z období 2. světové války (generál Andrej Ivanovoč Jeremenko a podplukovník Vladimír Janko), i jeden z nejzatracova­nějších českých komunistických pohlavárů minulého století – Klement Gottwald.

Jak je možné, že „český Stalin“ stále straší v městské kronice na tak čestném místě? Jednoduše proto, že se v porevoluční době o zbavení čestného občanství nejednalo, a ani v období přejmenovávání ulic nikdo z občanů, zastupitelů ani politiků s takovým návrhem nepřišel a za posledních více než 70 let nebylo čestné občanství uděleno už nikomu dalšímu.

Podle některých lidí je odebírání jednou uděleného čestného občanství vlastně přepisováním dějin. S oblibou je praktikovali fašisté, kteří po svém nástupu vymazávali čestná občanství českých vlastenců z obecních kronik, po nich tuto praktiku převzali komunisté.

„Čestná občanství jsou poplatná době, ve které byla udělována. Ani nevím, zda měl Klement Gottwald nějakou zásluhu na rozvoji města, takže nemohu posoudit, zda je, nebo není čestným občanem oprávněně,“ uvedl před lety tehdejší zastupitel města za KSČM Viliam Šuňal.

Jeho kolega z opačné strany politického spektra, Stanislav Folwarczny z ODS, už před 10 lety k tomuto řekl, že celou vnímá záležitost jako mnoho let starou a uzavřenou věc. Podle mluvčí města Marcely Hladké se o odebrání čestného občanství Klementu Gottwaldovi zatím nezvažovalo.

Karviná Gottwalda „popravila“

To Karvinští se k „čestnému občanovi Gottwaldovi“ postavili zcela opačně. V květnu 1990 plénum tehdejšího Městského národního výboru v Karviné zrušilo čestné občanství nejen Klementu Gottwaldovi, ale též španělské aktivistce Dolores Ibaruri a dvěma sovětským generálům – Grigoriji Jaškinovi a Zemzerovi.

Čestné občanství bylo ponecháno bývalému prezidentovi T. G. Masarykovi, prezidentu a generálovi Ludvíku Svobodovi, básníku Petru Bezručovi, ale kupodivu i předsedovi Národního shromáždění ČR z roku 1946 Jožovi Davidovi, který jej dostal spolu s Gottwaldem při návštěvě města v roce 1946.

V posledních letech k nim přibyl karvinský rodák, dvojnásobný vítěz Davis cupu, tenista Radek Štěpánek (2013), voják a příslušník britské RAF Josef Ščerba (2015, in memoriam) a sbormistryně Eva Šeinerová (2016). Naopak kvůli nevoli karvinských komunistů město v roce 2004 neudělilo čestné občanství legendě světové atletiky a karvinské rodačce Daně Zátopkové, což je podobná ostuda jako v českotěšínském případě ponechání čestného občanství Gottwaldovi.

Rodáci i jiné osobnosti

Jak je patrné z výše napsaného, ve výčtu osobností, jimž města v okrese Karviná udělila čestné občanství, nebývají vždy výhradně rodáci, i když převažují. Jediní dva čestní občané Havířova, kterými jsou trojskokanka Šárka Kašpárková a nově atlet, skokan do výšky Jaroslav Bába jsou s Havířovem spjati, byť se Kašpárková narodila v sousední Karviné. Celé dětství ale prožila v Havířově.

Čestní občané Orlové - sochař, scénograf, ilustrátor Stanislav Kolíbal, sopranistka Martina Menzi Janková a lékařka Eva Bobáková, která občanství získala in memoriam, se narodili přímo v Orlové. Čestným občanem je také básník Petr Bezruč.

„O čestném občanství Klementa Gottwalda se na orlovském úřadě spekulovalo, jelikož K. G. byl čestným občanem řady českých měst. V dostupných pramenech jsme ale žádnou zmínku o tom, že by kdy byl K. G. udělen titul čestného občana města Orlové, nenašli,“ uvedla mluvčí Orlové Andrea Vargová.

Čestným občanem Bohumína je hned šest politicky nezávadných osobností. Tomáš Garrigue Masaryk, básník Petr Bezruč, starosta Opavy v letech 1908 až 1919 Walter Kudlich, starosta Starého Bohumína v letech 1902 až 1920 Karl Franz Johann Ott, poslanec slezského zemského sněmu a starosta Opavy v letech 1893 až 1908 Emil Rochowanski a starosta Starého Bohumína v letech 1927 až 1936 Julius Warosch.