Je možné, že nástup primáře Tomáše Mrázka na bohumínské chirurgii je jen první vlaštovka v otázce posilování tamního chirurgického „kádru“. Nastoupil sice na „klasickou“ chirurgii, avšak s výhledem na vedení nového dlouhodobého projektu.

Ještě letos tam chtějí zahájit provoz takzvané jednodenní chirurgie, jejíž hlavní výhodou, vedle dalších, je zkrácení pobytu v nemocnici na minimum. „Rozjezd jednodenní chirurgie je pro nás skutečně prioritou,“ potvrdil Deníku šéf bohumínského špitálu Svatopluk Němeček.

„Nebude to otázka týdnů ani několika málo měsíců, ale chceme se ještě letos tímto směrem vydat a pan primář Mrázek je člověk, který je na tyto výkony specializovaným a vysoce špičkovým operatérem,“ vysvětlil bližší souvislosti angažování nového primáře chirurgie. „Samozřejmě si jej ale velmi ceníme a využijeme i nyní na klasické chirurgii,“ zdůraznil Němeček.

Z Městské nemocnice Ostrava, která řeší odchod lékařů (více níže) do Bohumína podle něj zatím nikdo další nepřešel. Možná ale není všem dnům konec.

„Samozřejmě bychom se dalšímu posílení nebránili, ta možnost existuje a byli bychom jen rádi. Lékaři jsou zvyklí pracovat v týmu, natož s takovým odborníkem,“ leccos naznačil Němeček s vírou, že nemocnice by nemusela přivítat jen lékaře, ale právě díky osobě primáře Mrázka i pacienty. „Bohumín je co do infrastruktury a vzdálenosti v podstatě součástí Ostravy. Věříme proto, že pacienti, kteří byli na pana doktora Mrázka zvyklí a cení si jeho schopností, za ním budou jezdit nyní k nám,“ věří šéf bohumínského špitálu.

Důvody odchodu Tomáše Mrázka z Fifejd neřeší, naopak zdůrazňuje jeho schopnosti. „Jsme velmi rádi, že se nám tak špičkového operatéra a chirurga podařilo získat, v rámci kraje je to naprostá špička,“ řekl Němeček Deníku.

ROZHOVOR K TÉMATU

Nový šéf bohumínské chirurgie: Je tu velký potenciál. Chystaný projekt inspiruje

Byla pro vás nabídka z Bohumína s ohledem na připravovaný projekt jednodenní chirurgie neodolatelná výzva?
Měl jsem na stole čtyři nabídky. Za všechny jsem velmi vděčný a jejich autorům to nezapomenu. Pro Bohumínskou nemocnici jsem se rozhodl pro její tušený velký potenciál, tah na branku a blízkost Ostravy. A nadchla mě nová ambulance postavená za deset měsíců. Jednodenní chirurgie pak sehrála roli velké prvotní příležitosti.

Je to vaše hlavní specializace, nebo spíše cesta, kterou byste se chtěl nyní vydat?
Specializací jsem onkochirurg, miniinvazívní chirurg i traumatolog. To vše se tady, snad, bude hodit. Jednodenní chirurgie je koncept, o kterém se mluví velmi dlouho. Důvodů, pro které byla vyhlášena jedním z hlavních programů ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro tento rok, je více. Všechny jsou logické a pochopitelné. Ideálně může fungovat jen na odděleních s propracovanou logistikou, vyškoleným personálem a s minimalizovanou, ale kompetentní dokumentací. A to je inspirující.

Povězte mi jako laikovi, v kterých nemocnicích v regionu je už jednodenní chirurgie zaběhnutá?
Neumím odpovědět přesně. Za jednodenní chirurgii považuje mnoho pracovišť různé projekty. Snad až v tomto roce by mělo dojít k úplnému sjednocení legislativy, metodiky a podobně.

Co otevření jednodenní chirurgie může znamenat pro Bohumínskou městskou nemocnici jako takovou?
Získání dobrého jména, rozvoj a uspokojení z něčeho nového. A vyslání signálu k pacientům i zdravotníkům. Přijďte k nám, dává to smysl.

Z Městské nemocnice Ostrava odchází poslední dobou řada lékařů. Týká se to podle vás jen chirurgie a interny, nebo i dalších oddělení?
Začalo to minulý rok zrušením onkologického oddělení. Situaci už neznám přesně, ale vím, že potíže měly kardiologie, geriatrie, chirurgie, teď i interna a snad i neurologie. Většinou se jedná o oddělení nejvíce zatížená akutní péčí. Svoji roli sehrál i covid. O dalších důvodech nechci spekulovat. Názor na ně mám, ale ten už není důležitý.

Na chirurgii MNO jste coby primář sám před nedávnem skončil. Jaké jsou důvody vašeho konce? Personální či odborný rozkol, anebo výzva v podobě jednodenní chirurgie v Bohumíně?
Odpovídá se mi těžko. Od roku 1958 jsme s mým otcem na fifejdské chirurgii strávili s krátkými přestávkami 49 let. Mnoho dalších členů naší rodiny tam pracovalo nebo dosud pracuje. Pana ředitele jsem až do posledního rozhovoru považoval za kamaráda. Vždy jsem vystupoval vůči němu i jeho nejbližší spolupracovnici loajálně a hájil je před častou kritikou uvnitř nemocnice. Asi by teď bylo hloupé, kdybych otočil. Bylo by to nevěrohodné.
Odborně a ekonomicky fungovala chirurgie dobře, to snad mohu říci. Personálně se od covidu plíživě infiltrovala narůstajícím generačním sporem „babyboomerů“ a „mileniálů“. Obávám se, že o tomto fenoménu budeme slýchat čím dál tím častěji.

Podle vyjádření nemocnice za odchod dalších lékařů bez specializace z chirurgie MNO může de facto fungování chirurgie pod vaším vedením, protože se nedostávali k odborným výkonům. Co vy na to?
V únoru skončil covid. V té době už podalo výpověď šest lékařů. Odvedli velkou a dobrou práci na covidových jednotkách, ambulancích. Někteří operovali málo, někteří i sto operací ročně. Stejně jako v České republice, Evropě, ve světě. Potom už tři lékaři odešli a tři přišli. Navíc jsme už dva roky pracovali na staveništi, to asi každý návštěvník Fifejd potvrdí.
Okamžitě jsem zaznamenal „zaručené zprávy“ o tom, že odešlo deset lékařů, že tam byly i „jiné věci“ a podobně. Nikde se neobjevoval ten hlavní důvod. Mladí lékaři už nechtěli sloužit na akutní úrazové ambulanci, která vůbec nepatří pod chirurgické oddělení. Věděl jsem, že v tom informačním duelu mohu jen prohrát. A tak jsem po 25 letech odešel.

Na interně a možná i dalších, vámi zmíněných odděleních MNO má být důvodem odchodu lékařů jejich přeplácení jinými nemocnicemi. Je to pro regionální zdravotnictví hrozba?
Opravdovou hrozbou pro regionální zdravotnictví je přetížení MNO akutní péčí a syndrom vyhoření právě na těch odděleních, kterých se tato zátěž týká. A také nedostatek nových absolventů lékařských fakult ochotných pracovat v některých úzkoprofilových odbornostech. Není daleko doba, kdy na řešení tohoto problému nebudou stačit už ani peníze. K důvodům odchodu z jiných oddělení se nechci vyjadřovat. Šířil bych polopravdy a lži tak, jako tomu bylo u chirurgie.

Mám však z několika zdrojů potvrzeno, že místy až k nekompromisnímu přeplácení fifejdských lékařů jinými nemocnicemi skutečně dochází. Je na tom finančně městská nemocnice třetího největšího města v zemi ve srovnání s jinými nemocnicemi (především městskými a krajskými) tak špatně, že jim nemůže konkurovat?
Nic není černobílé. V některých případech ano, jindy je to složitější. Na chirurgii byla situace jiná. Lékaři odešli na pracoviště, jejichž součástí v naprosté většině nebyla akutní úrazová péče. Uznávám ale, že témata jako přeplácení lékařů a špatná komunikace s mladými lékaři jsou cennými instrumenty odvádějícími pozornost od opravdové podstaty.

K TÉMATU:
SITUACE V OSTRAVĚ

Fifejdy řeší odchod lékařů. Přeplácejí je jinde

Velkým tématem v lékařských kruzích je poslední dobou odchod několika lékařů a lékařek z Městské nemocnice Ostrava (MNO). Jde přitom o odborníky, na kterých by měla oddělení stát a které bude personálně těžké nahradit. Problém je podle informací Deníku dvojího charakteru – Fifejdy jednak doplácejí na přeplácení lékařů jinými nemocnicemi, musejí však řešit i odchody z oddělení způsobené rozpory. Odchody lékařů se řeší na vícero odděleních, primárně chirurgii a interně.

Nové působiště má od ledna například uznávaný chirurg a donedávna primář tamního, na podzim zmodernizovaného chirurgického oddělení Tomáš Mrázek. Oficiálně se obě strany rozešly po vzájemné dohodě, podle informací Deníku byl však de facto odejit. Mrzet jej to ale nemusí, obratem jej získala Bohumínská městská nemocnice.

„K 2. lednu u nás nastoupil jako primář chirurgického oddělení. Jsme velmi rádi, že se nám tak špičkového operatéra a chirurga podařilo získat, v rámci kraje je to naprostá špička,“ řekl Deníku Svatopluk Němeček, předseda představenstva Bohumínské městské nemocnice.

Zbavili se kapacity

Odchod takto vychvalovaného primáře, a v konečném důsledku nejen jeho, okomentovala pro Deník i náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu MNO Kateřina Kyselá. Problémy na tamní chirurgii jsou totiž podle ní jiného rázu.

„Situace začala už na jaře loňského roku. Primárně odešli lékaři bez specializace, zejména kvůli vedení jejich specializační průpravy, kdy pracovali převážně na ambulanci a k odbornějším výkonům se tak často nedostávali,“ popsala Kateřina Kyselá praktiky pod nyní už bohumínským chirurgickým primářem Mrázkem. „S příchodem nového vedení dojde ke změně v přístupu ke vzdělávání mladých lékařů i řízení oddělení,“ ujistila Kyselá.

Podle odchozího primáře Mrázka se nikde neobjevil hlavní důvod problémů na chirurgii. „Mladí lékaři už nechtěli sloužit na akutní úrazové ambulanci, která vůbec nepatří pod chirurgické oddělení. Věděl jsem, že v tom informačním duelu mohu jen prohrát. A tak jsem po 25 letech odešel,“ řekl Tomáš Mrázek v rozhovoru pro Deník (je součástí tématu, pozn. red.).

Uznávaný zdroj Deníku z lékařských kruhů, který si přál zůstat v anonymitě, má stejně jako sama nemocnice víru ve zklidnění situace na tamní chirurgii pod novým vedením. „Z chirurgie fifejdské nemocnice odcházeli lékaři dlouhodobě, asi to skutečně nešlo vyřešit jinak než změnou primariátu. U pana primáře Mrázka to opravdu nebyl odchod za lepším, nepřeplatili jej, odešel po ‚vzájemné dohodě‘, dále už to tak nešlo,“ popsal zdroj Deníku.

Plundrování kolektivů

Podle informací Deníku se v souvislosti s možným odchodem z Fifejd skloňuje také jméno dalšího chirurga Martina Havlíka a odešli už i další lékaři z jiných oddělení. Tam je to však druhý zmíněný případ, kdy odchody z Fifejd mají finanční důvody. „Například v Havířově měli problém na infekčním lékařství, a tak si tam prostě přetáhli doktorky z Fifejd, které přeplatili. Někde se chovají doslova rozpočtově nerozumně se zdáním neomezených zdrojů. Jsou u nás zkrátka nemocnice, které takto plundrují kolektivy a na některých odděleních zůstávají jen srdcaři,“ sdělil dále zdroj Deníku obeznámený se situaci ve zdravotnictví v regionu.

Fifejdy: lékařky nás zklamaly

Zklamání z jednání konkurenčních nemocnic však z tamního vedení doslova čiší. „V současné době máme avizován jeden odchod lékařky se specializací z interního oddělení a v závěru loňského roku podaly výpovědi další dvě,“ potvrdila odchod dalších lékařů z nemocnice Kateřina Kyselá.

„Lidsky jsme velmi zklamaní z odchodu lékařek, do kterých jejich nadřízení a zkušenější kolegové investovali mnoho energie a zkušeností. Přitom by teď měly být pro internu oporou a garanty svých specializací, které by měly dále rozvíjet a zároveň by mohly vychovávat a vést příchozí mladé kolegy-absolventy. Jenže jsou na odchodu,“ posteskla si náměstkyně ředitele z Fifejd.

Přiznává, že zmíněné odchody rozhodně nelze považovat za běžnou fluktuaci. „Je to důsledek ‚přetahování lékařů‘ jinými nemocnicemi. Ty zřejmě, mimo jiné, nabízejí finanční ohodnocení, které není dlouhodobě udržitelné v žádné nemocnici našeho typu za předpokladu, že nebudou platově diskriminováni ostatní,“ soudí jménem MNO Kateřina Kyselá, která vnímá problém odchodu přeplácených lékařů především právě na interním oddělení.

Nyní na něm pracuje 22 lékařů a díky přístupu primáře se tam podle Kyselé mohou lékaři věnovat mimo základní internu i specializacím a výkonům, které obor nabízí k jejich osobnímu rozvoji.

Peníze stejné, zátěž menší

Situace je podle zdroje Deníku z oboru velmi složitá po personální i finanční stránce napříč jednotlivými nemocnicemi, které si vzájemně přetahují lékaře, a schází lékařská kolegialita. Fifejdy na to ale údajně skutečně doplácejí víc: „Pro mnohé lékaře je holt jednodušší jít pracovat někam, kde je při stejném platu trochu menší zátěž než na frekventovaných Fifejdách, tabulkové platy jsou ostatně všude stejné. Je to o nastavení a prioritách každého lékaře.“

Chirurg Tomáš Mrázek je však spíše jiného názoru. „Témata jako přeplácení lékařů a špatná komunikace s mladými lékaři jsou cennými instrumenty odvádějícími pozornost od opravdové podstaty,“ uvedl.

Pro informaci, mezi nemocnice, které v poslední době přijaly lékaře z Fifejd, patří například i soukromá Vítkovická nemocnice ze skupiny Agel. „Na plný pracovní úvazek k nám v posledním kvartále nastoupil jeden lékař z MNO, jde však o absolventa. Na částečný pracovní úvazek byla navázána nová spolupráce i se zkušenějšími lékaři,“ dodala mluvčí Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Radka Miloševská, podle níž tito přijatí lékaři působí zároveň stále i jinde.

Otázka pro náměstka primátora pro rozpočet Miroslava Svozila: Kolik přispívá město na provoz MNO?
Níže uvádíme přehled provozních příspěvků Městské nemocnici Ostrava z rozpočtu Statutárního města Ostravy, kde nesu odpovědnost za letošní rok. Vyšší provozní příspěvek v roce 2019 byl dán dokrýváním platů pro zdravotní personál, který si MNO nebyla schopná dokrýt na základě úhradové vyhlášky. V tomto roce, pokud si dobře pamatuji, se zdravotnickému personálu zvedaly meziročně mzdy o 10 procent. V přehledu nejsou investiční výdaje.

Provozní příspěvek města Ostravy pro MNO
2019……...162,8 milionu korun
2020……...99,5 milionu korun
2021……...40 milionů korun
2022……...84,8 milionu korun
2023……...62,8 milionu korun

*Zdroj: MMO