Polská vláda, jak upozornil server Zdopravy.cz, o ukončení posledních omezeních koncem dubna informovala v tiskové zprávě zde. O loňském zprovoznění posledního zbývajícího úseku na více jak 560 dlouhém průtahu Polskem se dočtete zde.

Jak na svých internetových stránkách dále píše polská vláda, v současné době jde o plnohodnotnou dálnici, po které může jet vozidlo o celkové hmotnosti do 3,5 tuny rychlostí 140 km/h. Pravda je však taková, že například u katovického letiště, v úseku přezdívaném „Vlny Dunaje„, čeká řidiče jízda po extrémně zvlněné části vozovky.

Dálnice přes Ostravu. Archivní foto.
Polsko hlásí hotovo, Česko tak má nové dálniční spojení až k polskému Baltu

Rychlost je tam omezená na 80 km/h. Důvodem nerovností je podle dřívějších výzkumů bobtnání jednoho z materiálů použitých při stavbě dálnice. Oprava úseku by mohla začít v roce 2025.

Celková délka dálnice A1 dosahuje 566 kilometrů. Začíná u Trojměstí (Gdaňsk, Gdyně, Sopoty) u Baltu a prochází přes Pomořanské, Kujavsko-pomořanské, Mazovské, Lodžské a Slezské vojvodství. U Bohumína navazuje na dálnici D1.

Většina trasy vznikla mezi lety 2005-2014

Dálnice A1 je součástí mezinárodní silnice E75 spojující severní, střední a jihovýchodní Evropu. Dálnice zvaná též Jantarová (Autostrada Bursztynowa) je částečně zpoplatněná. Řidičům jsou v jednom směru k dispozici i tři jízdní pruhy.

O výstavbě dálnice A1 se začalo hovořit již na začátku druhé poloviny 20. století. Celý projekt je silně politickou záležitostí, protože je vnímán jako mimořádně ekonomicky důležitý.

Polský řetězec Biedronka
Češi na polský obchod Biedronka nedají dopustit. Útokem berou olej, máslo i sýry

První úsek dlouhý 17 kilometrů vyrostl mezi lety 1978 a 1989. Velkou podporu měla dálnice i po pádu komunismu, snahy tehdejších politiků o nastartování výstavby však vždy narazily na nedostatek financí. Hlavní část dálnice byla postavena mezi lety 2005 a 2014, v tomto období vzniklo cca 395 kilometrů, tedy 70 % délky trasy.