Města, která jsou navíc od takové daně osvobozena, zatím neví, jak chce vláda toto navýšení provést. „Jak to ministerstvo vymyslí, to zatím netušíme. Legislativa se teď bude vymýšlet,“ říká Igor Bruzl (ČSSD), místostarosta Bohumína. Doplnil, že město jako takové je od daně z nemovitosti osvobozeno, soukromí vlastníci domů ale nikoliv, a tudíž je na nich, zda promítnou zvýšení daně z nemovitosti do nájmu.
Bohumín zvedal daň z nemovitosti naposledy v roce 2012. „Letos jsme navýšení zvažovali ještě dříve, než to avizovala vláda. Přišlo nám to spravedlivé po navýšení nájemného v městských bytech, přitom zdražení prací a služeb se dotklo všech sfér, nejen těch dotýkajících se našeho bytového fondu. Daň z nemovitosti, která byla dosud ze sta procent příjmem města, se využívala například na zlepšování stavu infrastruktury. Teď ale definitivní rozhodnutí odkládáme, protože čekáme na legislativní zpracování rozhodnutí vlády. Dá se předpokládat, že se k finálnímu verdiktu vrátíme na konci prázdnin,“ vysvětlil Bruzl.
Nad vládním návrhem na zvýšení daně z nemovitosti kroutí hlavou také primátor Havířova Josef Bělica (ANO), který podotýká, že město v současné době neuvažuje o navýšení koeficientu. „Vzhledem k tomu, že pětikoalice zatím nezveřejnila paragrafové znění zvýšení daně z nemovitosti a tento návrh tedy neprošel legislativním procesem, je velmi těžké to komentovat,“ říká Bělica.
Jak to vidí makléři a majitelé nemovitostí
Podle něj je celý takový návrh principiálně špatně, protože zvyšovat tímto způsobem daňové zatížení občanů, kteří vlastní nemovitost, je prý hanebné. „Taková daň bude mít velmi negativní dopad jak na soukromé osoby vlastnící třeba byt, tak na právnické osoby a podnikatele vlastnící nemovitosti, třeba výrobní haly,“ je přesvědčen primátor Havířova.
Připomíná, že ODS a její současný ministr financí Zbyněk Stanjura před volbami slibovali, že nepřipustí zvyšování daně z nemovitosti, protože by bylo nemorální lidi trestat za to, že si koupili nemovitost z již zdaněných peněz.
Podle ředitele realitní kanceláře BO! reality a finance Michala Pituchy nebude mít plánované zvýšení daně z nemovitostí vliv na ceny nemovitostí. "Určitý malý vliv to může mít na nájem nemovitostí, protože pronajimatelé se budou snažit navýšení přenést na nájemce. Budou to však maximálně stokoruny ročně, ale samozřejmě v dnešní době zdražování je toto plíživé zdražování všeho nebezpečné. Zatím obecně daň z nemovitostí žádný velký problém není – ani po tomto navýšení, avšak pokud by došlo k dalšímu zvyšování, tak by začalo realitní trh více – negativně ovlivňovat,“ řekl Deníku Michal Pitucha.
Nic konkrétního se člověk zatím nedozví ani u společnosti Heimstaden, která je největším vlastníkem nájemních bytů na Ostravsku a Karvinsku. „Zatím to vnímáme pouze jako plán vlády, který nebyl schválen, a nejsme schopni na něj v tuto chvíli reagovat,“ komentovala prvotní kusé informace stran plánovaného zvýšení daně z nemovitosti a případné důsledky na výši nájemného mluvčí společnosti Kateřina Piechowicz.
Plán vlády na zvýšení daně z nemovitosti ale hýbe městy napříč republikou. Podle Hospodářských novin se starostové měst a obcí chystají přimět vládu, aby ze svého konsolidačního balíčku na záchranu veřejných financí vypustila zvýšení daně z nemovitosti. Nelíbí se jim, že by to ve většině obcí znamenalo zdvojnásobení poplatku. Stát si chce vybranou částku navíc ponechat, městům by zůstalo jen to, co vybírala doposud. Serveru HN to řekl předseda Svazu měst a obcí a současný starosta Kyjova František Lukl.
K TÉMATU
Vládní návrh z úsporného balíčku
Zvýšení daně z nemovitých věcí a zavedení pravidelné valorizace
Návrh: Zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.
Odůvodnění: V souladu s doporučeními z NERV vláda navrhuje zavést sazbě daně tzv. státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 mld. Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.
Od roku 2025 dále vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá (většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010).
Modelový příklad: V praxi to znamená, že uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu daně, tak dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla bude znamenat zvýšený výdaj majitele řádově ve stokorunách ročně. Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1 700 Kč ročně, nově bude platit cca 2 500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1 200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1 450 Kč.