„Dneska mladí lidé už mají hodně zkreslenou představu o té době, je to pro ně hluboko v historii," vysvětlil učitel dějepisu a jeden z vyprávějících Václav Labaj.

Studenti si hned v úvodu připomněli také okolnosti vzniku samotného Dne studentů včetně faktu, že se jedná o jediný mezinárodní svátek, který má původ v České republice. Poté se funkce pamětníků a vypravěčů zhostili učitelé Václav Labaj a Alena Hasáková a starosta Českého Těšína, absolvent gymnázia, Vít Slováček.

„Měli jsme studentský časopis Pralinka a vedla se přísná evidence, ke každému listu byl přidělen nějaký student, probíhala cenzura. Jednou jsem dostal svazáckou důtku, když jsem coby student nešel v průvodu u příležitosti oslav Velké říjnové revoluce, protože pršelo," zavzpomínal starosta.

Václav Labaj byl jednou z osobností, která se zasadila o založení Občanského fóra v Třinci.

„Byl jsem vedoucím Klubu mladých hutníků, propůjčil jsem Občanskému fóru prostory klubu, vedení kulturního domu nám dělalo hodně překážek, později jsem se dozvěděl, že jsem měl být v prosinci vyhozen," vyprávěl Labaj.

„V té době jsem již pracovala jako učitelka. Docházelo i k takovým věcem, že nám třeba nedovolili Mikuláše. Byl svatý, takže jim vadil. Musela jsem ho sundat z nástěnky a dát tam Dědu Mráze," uvedla příklady omezování v každodenním životě Hasáková.

„Když jsem šla pak mluvit před divadlo, nepřemýšlela jsem nad tím, co se mi stane, chtěla jsem lidem říct svůj názor. Ale rodiče mi hned večer volali, jestli jsem se nezbláznila, vždyť přijdu o místo," dodala Hasáková.

Studenti přispěli na besedě svými dotazy, mimo jiné zda pamětníkům porevoluční vývoj nakonec po velkých nadějích nepřinesl zklamání například v podobě kupónové privatizace.

„Těch zklamání bylo více, ale je třeba si uvědomit, že se tady před těmi 25 lety vše vytvářelo od znova a ve srovnání s demokratickými režimy, které komunismem neprošly, máme 40 let díru ve vývoji," uzavřel starosta.