„Před těmi 20 lety jsme to viděli jako možný přínos a dnes se ukazuje, že to byl správný krok. V zóně je dnes zaměstnáno asi 800 lidí, což je docela úspěch i vzhledem k tomu, že stále není zcela obsazená. Nějaký značný finanční přínos to pro obec nemá, možná daň z nemovitosti, každopádně dnes máme provoz v „kladné nule“,“ říká starosta Horní Suché Jan Lipner, který stál u vzniku průmyslové zóny František, kde dnes působí více než 20 firem.

S hornictvím byla obec spjata více než sto let. Na Františku se začalo těžba v roce 1911 a trvala 88 let. Uzavřením druhého zdejšího dolu – 9. květen – v roce 2016, těžba přímo v obci skončila.

„Už se sice netěží, už nejsme hornickou obcí v pravém slova smyslu, ale horníci tady zůstali, stejně jako hornické kolonie a tradice, kterým se hlásíme a které chceme uchovávat. V tomto zřejmě budeme hornickou obcí možná ještě 100 let,“ říká starosta a připomíná, že v obci působí velmi aktivní klub hornických důchodců.

Jaké to je, když váš svěřenec vyhraje olympiádu? Nikdy na tu chvíli nezapomenu. Člověk je šílený radostí, štěstím brečí, během vteřiny se vám mění život. Přirovnal byl to k pocitu, jako když se vám narodí dítě. Nic krásnějšího neznám! Tak dodnes vzpomíná se slzou v oku legendární trenér českých vzpěračů Emil Brzóska na vrcholové okamžiky své kariéry. Mnohé další prozrazuje trenér olympijského vítěze  Oty Zaremby a strůjce mnoha dalších úspěchů českého vzpírání ve vzpomínání pro Deník. Čtěte ZDE.

Horní Suchá, březen 2021. Vzpěračská legenda Emil Brzóska, trenér vzpěračů tamního klubu a české reprezentace do 17 let.Horní Suchá, březen 2021. Vzpěračská legenda Emil Brzóska, trenér vzpěračů tamního klubu a české reprezentace do 17 let.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Problém: stará hornická kolonie

Hornická minulost je na obci patrná nejen při pohledu na dominantu průmyslové zóny v podobě skipové těžní věže, kde se jednu dobu uvažovalo o zpřístupnění vyhlídkové terasy, ale také třeba existencí hornických kolonií. Nemovitosti v jedné z nich se v minulosti podařilo rozprodat zájemcům, ta druhá je však z velké části stále v majetku společnosti Heimstaden (kdysi RPG a poté Residomo) a starosta se netají tím, že je to problém obce.

„Vadí nám, že se majitel o svůj majetek stále řádně nestará, neinvestuje do něj a dokonce si jej nechává nájemníky ničit. V kolonii bydlí řada problémových lidí, domky jsou neudržované a ročně prý dva až tři vyhoří,“ říká starosta.

Podle zatím neoficiální informace chce prý společnost Heimstaden vykupovat poblíž volné plochy a stavět nové domy. „Tomu bych zatleskal. To by tuto obec obrovským způsobem někam posunulo,“ dodává Lipner.

Stavět se ještě bude, ale ne moc

A když už je řeč o stavbě nových domů, jako v každé podobné obci jsou velkým tématem plochy pro novou rodinnou zástavbu. Ani v Horní Suché však v nejbližší budoucnosti s výrazně velkým rozrůstáním nepočítají.

„Náš územní plán se snaží novou výstavbu držet v mantinelech, počítá se ale se zástavbou proluk, kde už jsou inženýrské sítě. Určitě neplánujeme vytvořit nějaký satelit,“ říká starosta Jan Lipner.

Dokončení rekonstrukce staré školy, přestavba hasičské zbrojnice a čekání na to, jak majitel finských domků ve Staré kolonii hodlá nakládat se svým majetek. Nejen tímto žijí v Horní Suché, která se před pár lety definitivně rozloučila s těžbou uhlí a věnuje se rozvoji průmyslové zóny. A možná nezůstane u jedné. Plány obce, současný život a další probral v rozhovoru s Deníkem starosta Horní Suché Jan Lipner. Více v rozhovoru pro Deník, čtěte ZDE.

Horní Suchá. Starosta obce Jan Lipner. Březen 2021.Horní Suchá. Starosta obce Jan Lipner. Březen 2021.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Lidem se v obci líbí

Obec má aktuálně okolo čtyř a půl tisíce obyvatel. Ti noví se sem nestěhují ale jen v proto, že zde nutně musí stavět dům. Například paní Marie, matka dvou dětí, se do obce přistěhovala s rodinou před pár lety. „Já i manžel jsme z Havířova a chtěli jsme do většího bytu. Bydlíme na sídlišti,“ říká žena.

V obci se jí prý líbí. Má-li říct, co jí chybí, tak by ráda v centru přivítala nějakou fontánku pro letní osvěžení. A také dětské hřiště. „Momentálně máme před domem jen starou průlezku a špinavé pískoviště. Takže bych byla ráda, kdyby se toto podařilo zlepšit,“ dodává mladá maminka.

Horní Suchá v datech

První písemná zmínka: 1305
Počet obyvatel: 4411

Významné osobnosti:
Ota Zaremba (*22. dubna 1957), sportovec, olympijský vítěz ve vzpírání (1980, Moskva)
Bronislav Poloczek (1939 – 2012), divadelní a filmový herec
Josef Říman (1925 – 2019), vědec, biolog, bývalý předseda Československé akademie věd

Zajímavosti:
Po dlouhou dobu byl hlavním zaměstnavatelem v obci Důl František. Těžba zde byla utlumena v roce 1999 a důsledkem toho se obec Horní Suchá dodnes potýká s nezaměstnaností. Situace se zlehčila po otevření průmyslové zóny o 10%, avšak i další vlivy mají za následek stagnaci nezaměstnanosti v této oblasti.

ROZHOVOR S ŘEDITELKOU ŠKOLY

Nejmenší školáci ještě mají motivaci se vzdělávat,
uvádí ředitelka ZŠ v Horní Suché Romana Zahradníková

Horní Suchá. ředitelka školy Romana Zahradníková.Horní Suchá. ředitelka školy Romana Zahradníková.Zdroj: Deník/Tomáš JanuszekZkušenost z prvního lockdownu loni na jaře, osvojená schopnost používat moderní technologie, ale také nekonečný kolotoč příprav, on-line výuky, telefonování, oprav, večerní komunikace a zase přípravy. Tak aktuálně vypadá život učitelů i školáků nejen v Horní Suché. „Všechny nás nejvíce trápí otázka, kdy už to konečně skončí,“ uvádí ředitelka Základní školy v Horní Suché Romana Zahradníková.

Jaké mají učitelé u vás ve škole zkušenosti s distanční výukou? Jak zvládají on-line výuku zejména v prvních a druhých ročnících? Jde takto vůbec děti něco naučit?
Myslím, že ji zvládají dobře. Všichni účastníci vzdělávacího procesu u nás ve škole oproti loňskému roku udělali obrovský posun. Před rokem jsme k synchronní distanční výuce měli opravdu daleko - jednak jsme nebyli připraveni používat k takovéto výuce techniku a také výuka nebyla povinná. Dnes si troufám říct, že kromě pár žáků se nám podařilo zapojit opravdu všechny. Vytvořili jsme jednotnou komunikační platformu, díky které můžeme se žáky pracovat on-line i offline a to nám velice usnadňuje naši vzájemnou komunikaci.“
Naši žáci prvních i druhých ročníků tuto formu výuky zvládají velmi dobře. On-line jsou zhruba hodinu a půl denně, kdy paní učitelky vyvíjejí maximum úsilí pro to, aby žákům dokázaly vysvětlit učivo. Oproti vyšším ročníkům to mají snazší v tom, že nejsou tak dlouho doma, takže jsou ještě motivovaní se takto vzdělávat.

Co konkrétně v této situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
Myslím, že všechny nás nejvíce trápí otázka, kdy už to konečně skončí. Pracovní doba učitele se stala téměř nekonečnou. Dopoledne on-line hodiny, odpoledne opravovaní, přípravy a často do pozdních večerních hodin dopisování si se žáky a jejich zákonnými zástupci. Žáci kvůli neustálému odsouvání jejich návratu do školních lavic ztrácejí poslední zbytky motivace k učení a pracující rodiče - těmi jsou většinou i učitelé - musejí mít nervy ze železa.

Jaká je kapacita základní školy v obci celkem a jaká je naplněnost?
Maximální obsazenost naší školy je 500 žáků. Ke dnešnímu dni evidujeme 382 žáků.

 

Tip na výlet

Stáj Václav Horní Suchá

Stáj Václav – Farma Pašůvka

stáj Václav se nachází v Horní Suché u areálu Pašůvka, kam můžete pohodlně dojet autobusem. Jezdecký oddíl Stáj Václav byl založen v září roku 1994. Vyvíjí kulturní, zájmovou a sportovní činnost. Realizuje hipoterapii pro tělesně i duševně postižené děti. Široké veřejnosti nabízí Stáj Václav výuku jízdy na koni, vyjížďky do terénu ( ovšem jen pro zkušené jezdce), ustájení a výcvik koní, příjemné posezení ve westernovém stylu, pronájem salonu pro soukromé akce, pronájem venkovního ohniště a krbu nebo možnost využití areálu pro dětské dny.

Horní Suchá. Stáj Václav.Horní Suchá. Stáj Václav.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

NOVINKY Z OBCE

Poplatek za odpad se zvýší

Dnes 300 korun, v budoucnu ale daleko více zaplatí každý obyvatel obce roční poplatek za svoz a uložení odpadu. Je důsledek přijaté nového zákona o odpadech.

„Kvůli novému zákonu se během několika let poplatek za ukládání odpadu zvedne z pěti set na 1850 korun. Už teď se zvedl na 800 korun, což zdraží odpadové hospodářství. Nejhorší je, že je to zákon politický, nebyli vyslyšeni odborníci. Bylo prostě rozhodnuto, že v tomto státě se budou podporovat zejména spalovny odpadů a těm je tento zákon šit na míru. Neodpovídá aktuální situaci a není k němu žádná alternativa,“ říká smutně starosta Horní Suché Jan Lipner.

Nový zákon k tomu všemu zrušil výjimku pro obce, které mají na svém katastru skládku odpadu, díky níž měly tyto obce odpuštěn poplatky za ukládání odpadu na tuto skládku. To byl také případ Horní Suché.

„Nově je platit budeme. Lidé stále platí 300 korun na hlavu, ale to již dnes pokrývá jen asi čtvrtinu skutečných nákladů, které obec vynakládá. Zvýšení poplatku za odpad pro obyvatele je tedy nevyhnutelný,“ vysvětluje starosta.

Jako člen představenstva společnosti Depos, která na katastru obce vlastní a provozuje skládku komunálního odpadu, se v odpadové problematice pohybuje a do budoucna nepředpovídá nic, co by lidé rádi slyšeli.

„Za odpady si v nejbližších letech všichni řádně připlatíme. To je víc než jisté. Navíc je zde mnoho neznámých. Momentálně platí rok 2030 jako konec skládkování, a přitom nemáme ani ty spalovny. Ta nejbližší je v Brně. Podle balíčku evropských směrnic má ale Česká republika v roce 2025 recyklovat 50 procent svého komunálního odpadu, což je neskutečně tvrdý předpis. Nový zákon ale k žádné recyklaci nesměřuje,“ dodává Lipner.

Najde areál zasypaného dolu využití?

Před pár měsíci oficiálně skončily likvidační práce a byly zasypány jámy Dolu 9. květen na hranici obcí Stonava a Horní Suchá. Co bude na jeho místě však zatím nikdo neví. Další průmyslové zóna?

„To by bylo fajn, ale upřímně, trochu se bojím toho, co majitele areálu napadne. Třeba aby OKD tyto nemovitosti nezačalo po částech rozprodávat, aby stát získal zpět aspoň nějaký peníz za to, že v roce 2018 vynaložil desítky milionů, když zachraňoval krachující OKD, to by byla nevratná chyba“ říká starosta obce Jan Lipner.

Čeho se v této souvislosti momentálně bojí, je rabování. „Pokud vím, není tam dostatečná strážní služba a kovový šrot má dnes dobrou cenu. Mluvím o tom proto, že i s Františkem jsme si zažili svoje, když tam jednu dobu majitel zrušil ochranku. Byla to hrůza. Mimo jiné jsme tam tehdy přišli o několik budov, které by se daly efektivně využít,“ vzpomíná starosta.

Podle něj by se pro rekultivaci areálu a jeho přípravu pro případné nové investory mohly využít peníze, které Evropská unie nabízí pouhelným regionům na jejich revitalizaci po útlumu těžkého průmyslu. „Peníze, zdá se budou, ale je taky třeba, aby byly připravené projekty. Zatím k tomu Ministerstvo financí, jako majitel OKD, žádné kroky nečiní“ dodává Lipner.