„Vypustit takovýto z kontextu vytržený výrok, je trochu smutné a neprofesionální. Děti, které k nám přicházejí, pocházejí z různých podmínek. Často jsou týrané, z rodin alkoholiků a recidivistů,“ řekla ředitelka domova Ladislava Hilbertová.

Děti v zařízeních nejsou úplně odtrženy od svých rodin. „V drtivé většině případů mají tyto děti následně povolen pobyt u rodičů. Já neříkám, že to není dobře, jsou to jejich rodiny a zcela něco zakázat a udělat z dětí sirotky jistě není řešení, ale vzniká tím problém, že i když se budeme snažit děti vést k zodpovědnosti, zájmům a studiu, stále nám zůstává vliv a negativní vzor primární rodiny. S tou by měl souběžně a intenzivně pracovat někdo jiný, nejlépe stát. Pouhá kontrola podmínek domácnosti ze strany sociálních pracovnic však nestačí,“ doplnila Hilbertová.

Vychovatelé oponují, že odvádějí velký kus práce, která byla výrokem ministerstva zlehčena. „My se opravdu všichni snažíme. Jakmile však děti odejdou z dětského domova do dospělého života, nemáme možnost na ně dále působit. Mnohdy jsou u nás jen malou část života a je těžké zcela změnit jejich mentalitu, což ani nechceme. Mnozí se k nám v dospělosti sice vracejí na návštěvu, ale jde o okamžiky, nikoliv dobu dostatečnou k další podpoře jejich kvalitního začlenění,“ uvedla ředitelka.

Tvrdit globálně, že po odchodu z dětského domova se děti věnují trestné činnosti, je asi trochu scestné. „Zatím jsem neviděla srovnávací statistiku, která by důvěryhodně a objektivně monitorovala, kolik dětí z „normálních“ rodin a kolik dětí z dětských domovů, od dosažení zletilosti, se ocitne ve věznici nebo je vyšetřováno policií pro méně závažné trestné činy,“ doplnila Hilbertová.