Důvod je prostý. Nejen v Dolních Datyních, ale hlavně v nedalekých Václavovicích a Kaňovicích se mohutně staví a lidé, dojíždějící do Havířova za prací či za zábavou, si cestu zkracují právě před Dolní Daty ně.

Nechceme narovnávat cestu

A místním to vadí. A obávají se toho, že pokud by se silnice „narovnala“, dopravy po ní by ještě víc zhoustla. „Cesty jsou tady úzké, nejsou ani ten současný provoz stavěné. A kdyby se postavila rovná cesta, bude tudy jezdit ještě více aut. V okolních lesích navíc žije spousta zvěře a hustý silniční provoz jí nesvědčí,“ říká Miroslava Olšáková.

Místní se proto všemi prostředky snaží záměr úpravy ulice Josefa Kotase nechat z plánů vyškrtnout. „Podle nového stavebního zákona je možné, projekty, které se dlouhou dobu nerealizovaly a není naděje na jejich realizaci, zrušit,“ tvrdí Olšáková.

Jenže jak hned dodává, záměr stále existuje, a dokonce je zanesen v Územně plánovací dokumentaci Moravskoslezského kraje. „U tohoto záměru je tam napsáno, že se bude realizovat v případě, že se město zaváže podílet se na vybudování chodníků a veřejného osvětlení. Když jsme s tím byli na magistrátě u náměstka pro investice, tak se jen smál, protože taková investice je desítkách milionů korun,“ říká Miroslava Olšáková, jinak také předsedkyně občanské komise pro městskou část Dolní Datyně.

Záměr není mrtvý, ale záleží na domluvě města a kraje

Realizace, nebo naopak vyškrtnutí takového záměru z krajským územních plánů není věc jednoduchá. „Na tom by se město muselo domluvit s krajem, silnice je totiž krajská,“ říká vedoucí odboru územního rozvoje havířovského magistrátu Karel Mokroš.

Dodává, že v posledních desetiletích byl vždy prioritou města Havířova rozvoj Dolních Datyní. „A pokud chcete rozvoj, musíte mít odpovídající dopravní infrastrukturu. Lidé v Datyních by chtěli rozvoj, ale nechtějí pořádnou silnici, to nejde dohromady. V územním plánu je stále blokováno území pro tuto případ úpravy této silnice, a nebyla by ani náročná. V plánech není demolice jediného rodinného domu,“ dodává architekt Karel Mokroš. Dodává, že nová silnice by určitě nemusela být nebezpečná, je třeba jen instalovat správné dopravní značení a omezit rychlost.

Romantika ano, realita je ale tvrdá

Do centra Havířova je to odtud nejméně pět kilometrů. Průjezd touto, v minulosti samostatnou obcí, je vesnicky romantický, výhledy do okolí, za zády máte Havířov. Podél cesty klikatící se středem Dolních Datyní stojí starší, ale renovované domky, občas nějaká novostavba.

Střed obce tvoří křižovatka, kde stojí budova školy se školkou, zvonička, dětské hřiště, autobusová zastávka, vpravo dojdete k obecní knihovně, o sto metrů dál stojí hospoda U Kolorze. Tím ale romantika končí. Obec, v níž žije okolo 500 obyvatel, není obchod, pošta, lékař, kostel, hřbitov, ani hasičská zbrojnice. Přestože tady v minulosti zcela dominovalo polské obyvatelstvo, dům PZKO už dávno zrušili. Na mše musí věřící do nedalekých Bludovic, kde je centrum jejich farnosti. Jedinou zábavou je tedy fotbal. Hospody fungují dvě, jedna v centra jen u poblíž hranice s Bludovicemi.

Na Statku otvírají brzy odpoledne, U Kolorze až k večeru. „Když sem přijdete na procházku z města, vezměte si s sebou jídlo a pití. Tady se nenajíte, ani nenapijete,“ říká místní rodačka Miroslava Olšáková. Toto prý nemá být stížnost, pouhé konstatování.A když už byla řeč o ulici Josefa Kotase: pojmenovaná je na počet významného ostravského politika, který sice není místním rodákem, ale měl v Dolních Datyních příbuzné a nějakou dobu tady žil.

Dolní Datyně v datech

První písemná zmínka: 1864
Počet obyvatel: 474

Významné osobnosti
Josef Kotas (1891–1966), starosta Ostravy
Józef Kiedroń (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu
Jan Bystroń (1860–1902), polský lingvista

Zajímavosti
Z hlediska rozlohy je to jedna z nejmenších katastrálních obcí a také jedna z nejmladších na Těšinsku . V 16. století byla jen jedna vesnice – Datyně. V 18. století se obec rozdělila na Dolní a Horní. Dolní Datyně byla součástí obce Dolní Bludovice. V červnu 1864 se obec osamostatnila.

Tip na výlet

Zvonice v Dolních Datyních
V roce 1896 si postavili místní občané svépomocí dřevěnou zvonici. Stavbu uvedl Josef Prymus a Jan Kolorz. Ještě téhož roku byl do ní dovezen zvon střední velikosti o váze 292 kg z evangelického chrámu z Dolních Bludovic. Vysvěcena byla evangelickým farářem Hugo Folwarcznym z Dolních Bludovic. Dodnes má i přes pohnuté osudy za války zvonice jistou symboliku a nese si svůj vlastní systém zvonění – zvon se ozývá jen při úmrtí občana, který má k Dolním Datyním nějakou vazbu.