Kdysi dávno samostatná obec s hospodářským zázemím, má dnes podobu několika ulic lemovaných staršími i zcela novými rodinnými domy. Jinak nic. Pouze školka, nedávno opravená, dětské hřiště, dvě hospody, zahrádkářská osada a malý průmyslový areál na hranici se Šumbarkem, autoservis, za cestou pak Sušanské rybníky. Přesto byste tu zřejmě chtěli bydlet.

Najdete tu, jako i jinde u lesa, zastrčená romantická místa, rybníky, a výhledy na centrum Havířova a za ním Beskydy také nejsou k zahození. Poblíž zmíněného dolu, který už je nefunkční a jehož areál se v posledních letech proměnil v průmyslovou zónu, stával barokní zámek a hospodářský dvůr. Na přelomu 70. a 80. let minulého století však byl pro zchátralost zdemolován.

Staví se jako o život

Ale pojďme do současnosti. Podobně jako mnohé jiné okrajové části měst, postihl i Dolní Suchou stavební boom. Možná až příliš velký. Rodinné domy tu rostou jako houby po dešti, což starousedlíci sledují s nelibostí. Ne že by jiným nepřáli pohodové bydlení v pěkném místě.. „ale co je moc, toho je příliš,“ říkají.

Například přímo naproti kozí farmě rodiny Veselých vyroste zanedlouho čtyřbytový dům, který se tam chystá stavět developerská firma. „Přímo odtamtud z protějšího svahu se na nás budou dívat a my na ně,“ říká rezignovaně Šárka Veselá. Mrzí jí to, protože pozemek si dlouhodobě pronajímala, a mohly se tam pást kozy, které chová.

Město prý na Dolní Suchou nezapomnělo

Lucie Potočková se do v Dolní Suché přistěhovala před asi 11 lety. A říká, že v poslední době se věci daly konečně do pohybu a město slyší na požadavky místních obyvatel.

„Právě se dokončuje opravu chodníku, po kterém chodí třeba místní děti na Šumbark do školy nebo na autobus. Loni se dělala kanalizace, takže město na nás myslí,“ říká předsedkyně občanské komise za Dolní Suchou, která je nápomocna městským zastupitelům a zprostředkovává jim postřehy a případné požadavky Dolnosušanů.

Co ale město podle Lucie Potočkové neuhlídalo, je parcelace. Pozemky pro nové domky jsou totiž tak malinkaté, mnohé nemají víc než 500 metrů čtverečních, což má za následek, že jsou domky namačkané na sobě. A nikdo nemá pořádné soukromí. „Zástavba nikomu moc nevadí, horší je developerská výstavba a řadové domky. Tohle město neukočírovalo. Po čase přestanou stačit inženýrské sítě, už teď občas nestíhají,“ říká Lucie Potočková.

Je to zhruba deset jedenáct let, co si Šárka Veselá splnila jeden ze svých snů a pořídila si kozí farmu. U domu, který před lety koupil její dědeček a ona zde jako dítě trávila většinu volného času, tak vyrostly stáje, prostory pro uschování techniky, kterou kosí a suší trávu pro svá zvířata. Příběh farmy a jejich obyvatel ČTĚTE ZDE.

close Dolní Suchá, kozí farma Šárky Veselé, červenec 2021. info Zdroj: Deník/Tomáš Januszek zoom_in Dolní Suchá, kozí farma Šárky Veselé, červenec 2021.

Chtělo by to ještě hřiště

Z čeho má naopak radost, že opravená mateřská škola a nové hřiště na pozemku pro děti před ní. Že v Dolní Suché není prakticky žádná občanská vybavenost, vyjma zmíněné školky. S tím se ona i další místní smířili. Nenarazíte tu na jediný obchod ani malinkatý koloniál, hospoda je tu jedna, druhá směrem k sídlišti Šumbark.

„Chápu, že se tu obchod neuživí. Navíc každý má auto, jezdí do práce do města, takže si nakoupí. To nás ani tak netrápí,“ říká Lucie Potočková.

Co by naopak přivítala, je nějaké sportoviště. „Možná poblíž dětského hřiště, kde navíc chybí nějaké zázemí pro sportování, by něco mohlo vyrůst. Dospělí tady žádné takové vyžití nemají a musejí jezdit nějak mimo,“ dodává Potočková.

Lidmi vyhledávaná městská část, kde není prakticky nic jiného než rodinné domy. To bezesporu fajn, ale přináší to s sebou i problémy. Jak říká náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec, kvůli rozšiřující se výstavbě nových rodinných domů a vyšší frekvenci dopravy je kapacita páteřních komunikací na hraně únosnosti. „Snažíme se to řešit, ale ne vždy to jde,“ dodává. Celý rozhovor ČTĚTE ZDE.

close Bohuslav Niemiec. info Zdroj: Deník/Tomáš Januszek zoom_in Bohuslav Niemiec.

60 let od neštěstí na Dukle, 40 let od demolice zámku

Jako v každé vesnici stávala v minulosti i v tehdy samostatné Dolní Suché Původní tvrz. Na konci 16. století byla tehdejšími majiteli panství přestavěna renesanční zámek, v 18. století pak barokně upravený a ještě později modernizován.

Z původní staré tvrze a později renesančního zámku, který byl barokně upraven, stejně jako ze zámeckého dvora, jehož byl zámek součástí, se do dnešních dob nezachovalo zhola nic. Ani kousek zdi. Místo, kde se celý areál nacházel, je dnes po demolici na přelomu let 1979 – 1980 zrekultivováno a nikdo by neřekl, že se na této zelené louce nacházel zámek s celým dvorem, který byl definitivně zplanýrován v roce 1998.

Místo zámku se nachází asi 220 metrů severovýchodně od křižovatky silnice z Havířova na Horní Suchou a do Orlové. Areál je vymezen starší cestou na západě a severozápadě, která dodnes nese příznačný název U Dvora, a potrubím na východě.

Před 60 lety, 7. července 1961, vypukl v podzemí Dolu Dukla, který je na území Dolní Suché, velký požár, při kterém zemřelo 108 horiníků. Je to nejvěští hornické neštěstí v novodobých dějinách Česka. (zdroj: wikipedie)

Dolní Suchá v datech

První písemná zmínka: 1305
Počet obyvatel: 951

Významné osobnosti:
Jiří Sarganek (1702-1743), slezský spisovatel nekatolické exilové literatury, teolog, pedagog

Zajímavosti

Spouštěčem startu důlní tragédie, při níž na Dole Dukla v Dolní Suché zemřelo 108 horníků, byl lidský faktor. Jednomu z horníků se totiž při procházení kolem pásového dopravníku podařilo zachytit spouštěcí páčku, a uvedl zařízení do pohybu. Zařízení se následkem práce naprázdno vznítilo. Důsledkem tragédie bylo mj. zavádění nehořlavých pásů do dolů.

Tip na výlet

Muzeum civilní ochrany

V prostorách šestipatrového podzemního krytu v areálu bývalého dolu Dukla se nachází Muzeum Civilní Ochrany. Kryt byl po dlouhou dobu neudržován a nakonec určen k demolici z důvodu útlumu aktivity OKD v oblasti – tím se myslí konec těžby na dolu Dukla a jeho likvidace.

K vidění je zde kompletní vybavení včetně operačního sálu, strojovny diesel agregátu, štábu velení, spojovacích prostředků a také trvalou expozicí civilní ochrany. Kryt je ukázkou, jak měly tyto prostory sloužit jako úkryt před použitím zbraní hromadného ničení. Konkrétně tento kryt byl vybudován v roce 1962.