Likvidační práce běží od počátku ledna. Vsoučasné době se největší pozornost věnuje zasypávání všech jam. Jak už Havířovsko informovalo, zcela zasypána je už osmdesát metrů hluboká větrní jáma, která byla propojena sostatními těžními jámami. Nad ní byly hlavní ventilátory, které zdolu odčerpávaly vzduch a tím působily nucené větrání celého podzemního systému. Po ukončení těžby nemohlo vedení dolu slikvidací příliš vyčkávat, protože by se provoz šachty prodražil. Jen chod hlavního ventilátoru stojí měsíčně 100 tisíc korun.

Dva pásové dopravníky teď nepřetržitě sypou do dvou jam kamení. Materiál má přesně danou zrnitost, aby se vdole správně ukládal a zajistil dokonalou těsnost. Vtěchto dnech je zhruba zasypána čtvrtina zjeden kilometr hlubokých šachtic. Třetí jáma se nezasypává kamením, ale je zalívána speciální cementopopílkovou směsí. „Je to proto, že ke dnu jámy vede potrubí, kterým je zdolu odváděn zemní plyn. Ten bude už brzy zpracováván vnové kogenerační jednotce, kterou už jsme začali stavět. Jedná se o jednoduchou kontejnerovou stavbu, která by měla být hotova už vříjnu. Zemní plyn se vjednotce změní na elektrickou energii a odpadní teplo. Obě energie budeme využívat pro provoz našich objektů vareálu, nebo i dodávat dalším odběratelům,“ řekl závodní dolu Miroslav Mynář.

Likvidační práce probíhají také na povrchu. Se zemí už byla srovnána jedna menší stavba, další demolice se připravují. Jistou ochranu mají jen čtyři památkově chráněné objekty, mezi které patří například stará zámečnická dílna. „Je možné, že zachováno zůstane více budov, které je možné ještě využívat. Je to třeba správní budova nebo původní kulturní dům. Zcela jistě se ale bude demolovat skipová věž,“ dodal Mynář.

Demolice sto metrů vysoké železobetonové věže bude opravdovým oříškem. Vzemi ještě nikdy nebyla podobná stavba likvidována. Před Duklou byla spodobnou skipovou věží uzavřena jen jediná šachta, sousední Důl František. Jeho věž stále stojí, protože šachtu likvidoval státní podnik Diamo, který se do likvidace nepustil zřejmě na příliš vysoké finanční náklady. Dominantu navíc chtěla využít kblíže neurčeným cílům obec Horní Suchá.

Dukelská věž má ovšem svůj osud zpečetěn. Její likvidace musí přijít dříve, než by se vareálu začaly stavět nové objekty, které by demolice mohla ovlivnit. Současně však projektanti musí při plánování stržení počítat stím, že trpět nesmí ani památkově chráněné stavby. Vúvahu přicházejí dvě varianty. Mohutný řízený odstřel, který věž vyvrátí a položí na bok. Podle druhé by se začala rozebírat seshora. Tato likvidace by byla patrně nejšetrnější kokolí, ale současně mnohem nákladnější a technicky složitější.